Jessica Jsem v krásné říši snů když najednou budík zas ta otravná písnička Baby, baby, baby oh Like baby, baby, baby, no Like baby, baby, baby, oh I thought you'd always be mine A ani nevím proč tam mám Biebra. Nechce se mi vztávat ale je to poslední den na téhle škole za což jsem vlastně ráda. A abych se představila jmenuju se Jessica Space kamarádi mi říkají jen Jess.Je mi 16 let. Jsem celkem málá brunetka se zelenýma očima můj styl oblíkání je občas takový zvláštní víte lidi moc neberou řetězi a takové věci.Rodiče to přímo nesnášejí říkají že vypadám jak kriminálník nebo jako děvka chtějí abych byla jako můj o rok mladší brácha Matt.Slušná elegantně se oblíkala a hlavně měla dobrý známky abych mohla být právnička jako rodiče jenže to fakt být nechci a už teď vím, že nebudu s míma známka tězko, ale rodiče to pořád nechápou pořád si namlouvají jak jednou budu u nich ve firmě a takoví keci.No řekla bych, že už o mě víte až moc.
Hoppla! Dieses Bild entspricht nicht unseren inhaltlichen Richtlinien. Um mit dem Veröffentlichen fortfahren zu können, entferne es bitte oder lade ein anderes Bild hoch.
Dneska se mi fakt nechce upravovat tak si dám jen řasenku a udělám linky na sebe si vemu jen obyčejné černé rozrthané jeany síťované "silonky" a černé triko chain a bílí boty a můžu vyrazit. Stejně nesnídam do školy chodím pěšky mám to asi pět minut.Brácha ten chodí o hodinu dřív každý den kvůli klavíru takže na něj čekat nemusím.Cestou si zapálím říkej te si co chcete, je to škodlivý, ale mě to pomáhá vyrovnat se s realitou. U školy už na mě čeká Amy je to moje nejlepší kamarádka známé už od mala, ale rodiče ji nemají rádi, že prý je moc chudá takže k nám domů může chodit jen když nejsou doma rodiče a brácha ten to vždycky vykecá a pak mám průser. Hned jak jsem u ní tak jí objemu. A ona hned jako vždy začne mluvit je hrozně ukecaná "čau zlato jaký jsou tvoje pocity poslední den tady budeš mi moc chybět Jess
Ty mě taky Amy, ale nic už s tím neudělám a docela se i těším až odsud vypadnu.Budeme si každý den volat říkám a pousměji se na ní Už zvoní měli by jsme jít Jess. Ježiš mě se nechce.„řeknu a protočím očima takový můj zlozvyk. Hned jak jsem přišla do třídy sedla jsem si na svoje místo úplně vzadu sedím sama, ale před sebou mám Amy a Lauru.Když přichází učitel do třídy tak už si ani nestoupám stejně to nemá cenu. A co myslíte hned mě ten starej dědek vyvolá ať jdu k tabuli tak jsem mu řekla, že se mi nechce jeho výraz byl k nezaplacení, ale poslal mě do řiditelny což mě už nedělá problém už jsem tam častěji než doma. "Tak co jste zase udělala slečno Jessico, že vás baví dělat si zbytečné problémi" "tentokrát to nic velkého nebylo jen jsem nechtěla jít k tabuli" řekla jsem a nevinně se usmála "dobře můžete jít ať už se to příště neopakuje" nebojte už žádné příště nebude řekla jsem a odešla do šatny si sednout už nemělo cenu se tam vracet.Zbytek dne byl tak nějak stejný nudný a hrozně se vlekl když už konečně zvonilo vzala jsem si vše ze skříňky a šla před školu tam jsem se ještě rozloučila s Amy a Laurou dokonce mi i slza u kápla.
Cestou domů jsem se ještě zastavila v parku moje nejoblíbenější místo ve městě už od mala sem chodím když jsem smutná nebo naštvaná dokáže mě to tu uklidnit. Hned u dveří mě čekala matka a zase na mě řvala že jdu pozdě fakt skvělí. A to jsem přišla pozdě asi o pět minut. Když jsem se naobědvala tak jsem musela jít balit zítra už se stěhujeme do L.A. Když už jsem dobalila tak už jsem jen koukala na filmy a usla. ______________________________ Doufám že se vám příběh Alspoň trochu líbí berte to s nadhledem je to můj první příběh ❤️
