Fallen Angel: Mission Complete

World's war: Secret revenge

"Dneska je tvůj velký den, Angel. Už dnes zaútočíme na Gods. Stačil ti měsíc na obnovení tvých schopností, což je úžasné, ale zároveň ne." řekl Zero. "Proč ne?" zeptala jsem se zvědavě. "Protože se ti pamět stále nevrátila, ale to už se asi nevrátí ..." odpověděl smutně Zero. Mlčela jsem. Oba jsme se bez jediného slova začali vybavovat. Třaskavky, M13, dvě pistolky a tři nože. Moje výbava byla kompletní. Zero si vzal samé zbraně a jen pár bomb - časované miny. "Vem si ještě ruční kulomet." řekl a přidal mi ho na záda. "Víš, ono je to docela těžký." odvětila jsem. "No jenže ty zezačátku pohyb nepotřebuješ. To střílíš z dálky. Až ti dojdou náboje, tak zbraň zahodíš a pak pro ni případně stavíme." řekl a usmál se. "Jo asi jo ..." špitla jsem. Nasedli jsme do vojenského vozu. Zero si sedl na místo řidiče a vyrazili jsme. Měla jsem docela strach. Nic jsem o tom nevěděla a měla jsem bojovat ... Znělo to jako hloupý vtip a nebo hrozný sen.

Dorazili jsme na místo kde byla spouta vojáků. Jelikož to bylo oplocené, Zero měl plán. Několik metrů jsme vyskočili z vozu. Ten se řítit obrovskou rychlostí k plotu u kterého stála budova s elektřinou. Ještě než jsme vyskočili, nechal tam Zero bombu, která vybuchla přesně při nárazu do elektrické rozvodny. My jsme mezitím proklouzli dovnitř přes nebráněný plot na druhém konci. I na tu dálku to byly obrovské plameny a krev dočista stříkala vzduchem. Dostali jsme se do hlavní budovy, kde jsme tiše zabili dva vojáky a Zero si vzal jejich uniformu. Šel několik metrů předemnou a dělal že patří k nim. Vysílal mi signály a zabíjel nenápadně okolo jdoucí vojáky. Takhle jsme se dostali až k hlavnímu řídícímu panelu. Vypojili jsme veškeré náhradní zdroje a místnost odpálili. Poté jsme utekli blíže k velitelství. Stejným způsobem jako předtím jsme dostali až před hlavní dveře vůdce Gods aniž bychom byli prozrazeni. Oba jsme si připravili zbraně a Zero vyrazil dveře. Kupodivu v místnosti nikdo nebyl. Samozdřejmě to byla past a my snadno naletěli ...

Ze všech stran se vynořili vojáci včetně toho chlapa který si říkal Saruhiko. "Ty šmejde! Váš velitel dostal strach, že ho zabili dvě děti? Tak zabijem prvně vás a pak si ho najdem ..." řekl Zero. Saruhiko se ušklíbl a řekl: "Jak zajímavé. Takže jsi ji přesvědčil, že ty jsi ten správný ikdyž ztratila paměť? To je od tebe ale kruté, Zero. Takhle tý holce motat hlavu ..." Začala jsem o Zerovi pochybovat. "Zero? O čem to tady sakra mluví? Co se to tady děje?" nejistě jsem se zeptala. "Nic mu nevěř, Angel! Nevěř mu ani slovo! Snaží se nás poštvat proti sobě! Angel, ty mi přeci věříš, ne? Myslíš že bych to všechno vymslel? Čeho bych tím docílil? Vždycky jsem to všechno dělal kvůli tobě!" přemlouval mě Zero. Stáhla jsem zbraň a rozmýšlela se kam jít ...