*1*

4.3K 170 2
                                    

*Flash Back*

Právě se s mým nejlepším kamarádem Justinem a mými rodiči chystáme na dovolenou do Karibiku, už se moc těším a myslím, že i všichni ostatní

"Rychle Michelle nestíháme, za hodinu nám letí letadlo" Křičela na mě máma od auta

"Jasně mami, už jdu" Ještě jsem se naposledy podívala do zrcadla a mohlo se vyjet směr Karibik. Seběhla jsem schody a rychle naskočila do auta

"Justin nás už čeká na letišti" řekla mi máma a táta dupl na plyn. Už tady bloudíme 15 min a na letiště se nemůžeme dostat.

"Tati dupni na to" Táta se rychle rozjel, ale najednou před námi další auto a *BUM* velký náraz a pak už jet černo před očima

*******

"píp, píp,píp " vedle sebe slyším pípání přístrojů. Pomalu začnu otevírat oči, ale hned jsem toho začala litovat, paprsky slunce mě hned ostře udeřily do očí a já jsem je rychle zavřela.

"Michelle?" Nějaká osoba na mě promluvila.Otočila jsem se na tu osobu, ale naštěstí to byl jen Justin.

"Justine co se stalo, co dělám v nemocnici?"

"Víš Michelle, měli jste autonehodu" Podívala jsem se mu do očí a v nich byl vidět smutek

"A co je se mnou budu v pohodě? A-a kde jsou rodiče?"

"Máš jen zlomenou ruku a mela jsi slabý otřes mozku bude to v pohodě" uklidnil mě, ale věděla jsem, že je něco špatně...

"A proč mi neodpovídáš na rodiče?" Vystrašeně jsem se zeptala. Zarazil se a nevěděl co říct

"Justine co se děje?" Smutně s na mě podíval a mě z oka ukápla slza. Už mi to začínalo být jasné,co se stalo

"Víš Michelle tvoji rodiče při té autonehodě zemřeli, je mi to moc líto. Jeli jste velice rychle a z protisměru do vás narazilo auto. První to vypadalo že jsou na tom lépe než ty, ale nakonec oba zemřeli. Je mi to velice líto, upřímnou soustrast" Ještě něco říkal, ale já už jsem ho neposlouchala, jen se mi spustily slzy a nešli zastavit.

"Bude to v pohodě" Justin mě začal hladit po zádech, aby mě uklidnil, ale on ani nevěděl co právě prožívám

"Ne, nebude Justine chápeš? Moji rodiče jsou mrtví, zkus si to představit jaké by to bylo pro tebe!"

"já vím, já vím" 

"nevíš Justine ty to prostě nevíš! Co teď bude se mnou? Nemám kam jít! Nemám dokonce ani žádné prarodiče tak co mám ku*** dělat?"

"Já sám nevím Michelle vždyť máme 15 let a navíc je tady ještě něco co bych ti měl říct" na chvíli se odmlčel"víš já za 3 dny odjíždím do Ameriky. Mám velikou šanci stát se zpěvákem a ty moc dobře víš že je to můj sen už od mala! My nemáme peníze Michelle nemáme a potřebujeme je!"

"Konec návštěvních dob" Zakřičela na nás nějaká sestra

"Zítra přijdu hned ráno Ahoj Michelle a když ti bude nejhůř tak se podívej na naše tetování a vzpomeň si na ty krásné zážitky, které jsme spolu zažili" (P.A. Oba dva mají na prsteníčku písmenko Michelle tam má J a Justin M)

"Ahoj Justine" a tak začala moje noc, kterou jsem celou probrečela a tak následovly i další va dny

**Den Odjezdu Justina

Právě je u mě Justin a loučíme se

"Sbohem Michelle jsi o nejlepší co mě v životě potalo" i přes slzy jsem se usmála

"Sbohem Justine" A to bylo naposledy, kdy jsem promluvila s tímhle klukem ... Justine Bieberem

Poté už následovalo jen to strašné. Musela jsem se odstěhovat do dětského domova tam jsem byla v depresích, ale za rok si mě adoptovala jedna rodina a tím mi zase dala ten pocit lásky a bezpečí .

*End of flashback

Tohle je taková první část abyste věděli co bylo dříve a proč byla v dětském domově :)

Tohle je moje úplně první story takže doufám že se aspoň trochu líbí kdyžtak okomentujte a zanechte vote a klidně mi můžete i poradit co bych měla zlepšit :))

Jinak se fakt moc omlouvá za chyby. Nikdy mi moc čeština nešla a právě proto jsem začala psát abych si to zlepšila :*

Chcete někdo na příští část věnování? Kdyžtak si napište :)

Na boku máte fotku Michelle v 15 letech:)

-xoxo misikJB

My dream, my life - Justin BieberWhere stories live. Discover now