Epilog

480 32 30
                                    

°Marinette°

Můj příběh neskončil moc dobře, já vím. Dnes, jak píšu do tohohle deníku, snažíc se nebrečet, jsou Vánoce a jediné, co si přeju je Adriena a Kima už nikdy více nevidět a najít si opravdové kamarádky, ne jako Lilu, Chloé nebo Alyu...

„Marinette, je tu návštěva!" Dneska? Na štědrý den? Páni, to je zvláštní... Sešla jsem dolů, kde na mě čekali všechny holky ze třídy, tedy samozřejmě kromě Chloé, Lily a Alyi, a taky všichni kluci, kromě našich oblíbených sázkařů...
„Marinette, je nám líto, jak jsme se k tobě poslední dobou chovali." Řekne Alix a všichni přikývnou na souhlas.
„Vždycky ses k nám chovala tak hezky a mi tě jen zklamali a zradili..." Řekne zase Max a ostatní zase jen přikývnou.
„Chceme ti jen říct, že odteď se na nás můžeš vždycky spolehnout!" Juleka se snad poprvé ve svém životě usměje a já pak taky. Okamžitě k nim seběhnu a obejmu je a oni zase mě.
„Nechcete pozvat své rodiče a zůstat tu na Štědrý den? Máme spoustu jídla a sami ho nikdy nesníme!" Navrhne mamka a všichni znova a opět přikývnou. Nakonec však přijde největší překvapení dne.
„Ahoj Marinette, můžu dál?" Ozve se z dveří, ve kterých stojí Alya.
„Jasně, pojď dál." Pozvu jí dál a ona mě obejme.
„Moc se ti omlouvám a mrzí mě, co se stalo mezi tebou, Kimem a Adrienem. Vím, že za to všechno můžu jenom já-..." Přeruším jí.
„Jenom ses bála Chloé. A navíc, Adrien by to udělal tak či tak, takže je to jedno. Jsem ráda, že jsi dneska přišla." Znova jsme se objali a konečně se usmířili.

No, teď už nemůžu říct, že můj příběh skončil špatně. Skončil tak, jak měl a jsem za to ráda. Každá špatná zkušenost se může pak jevit, jako dobrá... Nezáleží na tom, jestli máte kluka nebo jestli každé ráno jezdíte do školy limuzínou, záleží jen na tom, jak se chováte k ostatním a na lidech, kteří vás mají rádi, protože ti, co nemají, nejsou ve vašem životě důležití. Život je krátký na to, abychom se nenáviděli a šlapali zbytečně po sobě. A až si tohle všichni uvědomí, bude se nám tady na naší planetě Zemi žít líp. Dokonce i bez dívčích válek.

A to je konec!
Tahle kniha pro mě byla opravdu zvláštní. Psala jsem jí strašně dlouho, ale při každém slově a nových zapletkách jsem si jí strašně užívala.
Děkuji moc za všechny hvězdičky, komentáře a hlavně za to, že jste mou knížku vůbec četli. No a tady, jako vždy, poděkování nejvěrnějším čtenářům téhle knihy: Less216, Zuzi206, kukanda, smille_girl5
Moc vám děkuji ale všem, jste fakt skvělý, vaše aktivita byla absolutně úžasná, když už se mé knížky skoro vůbec nečtou oproti mým starším 🤐😕
Teď momentálně mám zase strašně moc rozepsaných knížek a vůbec nevím, který ship vydat, tak určitě napište do komentářů, co byste si tak rádi přečetli. Moc děkuju 😍💖
No a to je od téhle knihy všechno, děkuji ještě jednou za přečtení, hvězdičky, komentáře a vlastně za úplně všechno. Miluju vás 💞

🐱Nell🐞

Dívčí války [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat