Arya Nebojácná [pokračování po 8. sérii GOT]

Starkové

„Tati?!,“ zeptala se překvapeně ještě jednou. Stále žádná odezva. Nejde ani slovy popsat, jak byla překvapená. Její otec, který je už několik let mrtvý naráz stojí před ní s hlavou na krku. To není možné!! Kam se to dostala?! Mohl to být jeden z mnohotvářných, ale kde by vzal tu tvář? Jeho tělo i s hlavou bylo přece pochováno v kryptě na Zimohradě. A taky proč by se nehýbal. Jedině, že by to bylo součástí nějakého nemilosrdného vražedného plánu.

Vůbec nevěděla kolik na světě běhá lidí bez tváří. Jistá si byla jen tím, že na její otec je až moc bledý. Jeho kůže byla jako kůra z Časostromu. Zkusila se prstem dotknout svého táty, byl z masa a kostí, ale jeho tělo bylo nepřirozeně chladné. Zkusila tedy přiložit ucho k hrudi, aby zjistila jestli mu tluče srdce. Nic. Stál jak kamenná socha ze septa. Jako by byl mrtvý a při tom tady stále stál a svým pohledem se upřeně díval na nějaké místo v dáli.

Sedla si chvíli na zem. Ten pohled na Neda si musela vychutnat. Už nikdy ho více neuvidí. Sice nevěděla co za divného tvora je to zač, ale ten okamžik si nemohla nechat ujít. Jeden z mála lidí, kterým kdy mohla opravdu důvěřovat. Sice na ni nemohl promluvit, ale jí stačilo jen dívání se do jeho krásných hnědých očí.
Po nějakém čase si uvědomila kolik času tady strávila. Bylo už skoro poledne a ona ještě musí najít místo k přespání. Musí jít k dalším osobám opodál a najít alespoň něco živého.
Jakmile se přiblížila k nejbližší osobě, která byla na 100 stop vzdálená, tak nemohla uvěřit svým očím. Z té vzdálenosti si ještě nebyla jistá, ale tvář oné bytostí byla souhlasná s tváří její matky. Kde se tady vzala i ona? Měla ji taky ráda, ale Eddardovi by se nikdy nevyrovnala. Ten pohled na ni si taky nemohla nechat ujít. Její rozum jí ale říkal, že má jít dál. A když tady byla i její matka, tak někde musí být i Robb.

Šla zase o kus dál. A opravdu to byl její starší bratr. Jako její rodiče, tak i on byl bílý a takový neživý. Všimla si ještě toho, že všichni tři se dívají na nějaké určité místo v dáli.

Do západu slunce měla ještě půl dne, tak se rozhodla poznal celý rod Starků. Jestli tady byli její nejbližší mrtvá rodina, tak tady musel být i zbytek jejího rodu. Ty osoby v dálce tomu nasvědčovaly.

Jenže co nečekala bylo to, že další osobou nebude nikdo ze Starků, ale sám Walder Frey. Ten byl ještě ošklivější než minule, kdy ho zabíjela. S odporem ho radši obešla, co kdyby se ti které zabila probudili s chutí po pomstě?

Další zastávkou kolem které procházela byl tlustý Robert Baratheon. Už se ani nepodivovala, co tady dělá. Nejspíš tohle je nějaké podivné místo, kde jsou všichni, co kdy zemřeli. Všichni jsou oblečení v šatech, které jsou pro ně a jejich rod typické. Takže ne v jakém umřeli.