1.kapitola

8 1 0
                                    

Je pondělí ráno. Zazvonil budík a Rossalie se vzbudila. ,, Sakra je 8:15 zaspala jsem!" Vykřikla a rychle seběhla po schodech dolů.  ,,Jamesi ty blbe proč jsi mi přenastavil budík?!" To je můj psychicky labilní bratr. ,, ha ha" tyjo on se mi ještě začne posmívat. ,,Rossalie nemluv sprostě!" Jo to je moje matka někdy je v pohodě ,ale vždycky si myslí že za všechno můžu já. ,, ale mamy on mi přenastavil budík!" Zkoušela jsem se z toho nějak vykecat ať seřve jeho ,ale samozřejmě má radši jeho než mě. ,,super" řekla jsem sarkasticky. Zbalila si svačinu a už jsem chtěla otevřít dveře ,že půjdu do školy v tu chvíli někdo zaklepal. ,, Rosalie běž otevřít!" Vykřikla mamka z obyváku. ,,Jó už jdu!" Otevřela jsem dveře a za nimi stála moje nejlepší kamarádka Emmily. ,,Ahoj Emmily" pozdravila jsem a zařvala  na mamku. ,, To je Emmily tak ahoj!" Cestou do školy jsme potkaly Jackoba mojeho kamaráda. Jenom kamaráda aby bylo jasno. ,,Ahoj Jackobe jak je?" Zeptala jsem se. ,,Celkem to ujde ,ale Brad mě zase sere a co vy?" Zeptal se a já jsem samozřejmě odpověděla ,, ti nejmladší bratři jsou nejhorší ,ten sráč mi přenastavil budík" odpověděla jsem naštvaně. Oba se na mě podívali jestli jsem to doopravdy řekla já ,protože sprostě normálně nemluvím. ,,To bych od tebe nečekala" ozvala se Emmily. ,,píšeme z něčeho?" To se ptá Jackob jako vždy ,,jo z příroďáku rozmnožování rostlin." To je snad nejhorší na střední ,že na konci píšete strašně moc písemek. Odpověděl ,,ok dík" a přitom se na mě podíval jestli to myslím vážně. Došli jsme do školy a co se nestalo potkali jsme Katy ,,jé hele okatice jak se ti daří v tloustnutí?" Hele já netloustnu takže jsem ji musela něco říct. Tak jsem přemýšlela. ,,ha došly jí slova" mě nebude někdo urážet obzvlášť né ona ,, já netloustnu ,ale ty nám kyneš jako houskový knedlík" podívala se na mě ,otočila se a odešla. Za zády jsem jen uslyšela potlesk tak jsem se otočila a stál tam Peter Parker ,,to bylo dobrý" celá jsem zrudla ,protože jsem po Peterovi koukala od samého začátku školního roku ,,dík" řekla jsem aby to nevypadalo ,že po něm jedu. Otočila jsem se a šla s Emmily do třídy kde na nás už čekala učitelka. ,,zase pozdě" snažila se moc nekřičet aby nerušila ostatní při písemce. Podívaly jsme se na ni ,,omlouváme se" řekly jsme součastně ,,hned sednout!" Tak jsme si šli sednout do lavice a učitelka k nam přišla a řekla ,,tady máte písemky a hned začnete budete pokračovat o přestávce" a odešla.

Dívka odevzdána osuduTempat cerita menjadi hidup. Temukan sekarang