6. proč?

1.1K 62 3
                                    

Byla sobota a byl večer. Šla jsem z návštěvy u kluků. Vzala jsem to uličkou. Pořád jsem měla pocit, jakoby mě někdo sledoval, ale vždycky, když jsem se ohlédla, nikdo tam nebyl. Dostala jsem strach. Najednou do mě někdo strčil a já narazila vší silou do zdi. ,, Ahojky."pozdravila s úšklebkem Susan. ,, A-ahoj. "pozdravila jsem. Okolo se objevily ostatní. ,, Kdepak jsi byla? "zeptala se mě Susan. ,, To tě nemusí zajímat. " odvětila jsem. Za tuto větu jsem si vysloužila facku. ,, Kde jsi byla?! "zakřičela. Nic jsem neřekla. Tentokrát mi dala pěstí do obličeje a natrhla mi tím spodní ret. ,, Tak mluv!!! " zařvala. Pak se vystřídaly všechny. Každá se mě na to ptala, ale já v tu chvíli ztratila dar řeči. Každá mě za mé mlčení nějak "potrestala". Často mě koply do břicha, až jsem nakonec začala plivat krev. ,, Už tě necháme. Jinak bys nám tady mohla vypustit duši. " řekla Susan. ,, A stejně vím, kde jsi byla ty mrcho!! "zařvala a na rozloučenou mě ještě kopla do břicha. Pak odešly. Já tam jen tak ležela. Vedle mě byla malá kaluž krve, kterou jsem vyplivala. Proč? Proč to udělaly? Brečela jsem. A to hodně. Zkoušela jsem se postavit, ale nešlo to. Naštěstí jsem měla u sebe mobil. Se strachem jsem zavolala Kookovi. Ten přiběhl. A jak jsem mu řekla, tak sám. Zhrozil se při pohledu na mě.  ,, C-co se ti stalo? "zeptal se. ,, Nikomu to neříkej. Byly to h-holky. ",, Jaký? ",, Mí bývalý kamarádky. " On na mě pořád zíral a brečel. Počkat co? On brečel? Kvůli mně? ,, Nebreč a radši mě odveď ke mně. " řekla jsem. On mě vzal do náruče a nesl mě domů. Tam mi udělal 1. pomoc. ,, Už je ti líp? "zeptal se. ,, Ano. O hodně. " řekla jsem ležící v posteli. ,, A nepotřebuješ ještě něco? " ,, Ne, to je dobrý. "odpověděla jsem. Byla jsem u sebe v pokoji a on někam odešel. Byla jsem ráda, že jsem tady s ním. Cítila jsem se v bezpečí. Nevím jak, ale usnula jsem.
Ráno mě vzbudil paprsek slunce. Koukla jsem se na noční stolek a tam byl papírek, na kterém bylo napsané:

Omluvím tě dneska ze školy a po konci školy tě příjdu s klukama navštívit.

Jungkook

On.. Je.. Tak.. Hodný!! Jsem ráda, že jsem si vybrala je. Holky by se o mě nikdy takhle nepostaraly.

Be mine!Där berättelser lever. Upptäck nu