Beacon Hills[Martinus Gunnarsen]

^~^

Pohled třetí osoby
Clark moc dobře věděla, že černovláska co chce někoho zabít je momentálně její nejmenší problém. Ta už ji dávno nezajímala. Byla pro ni opět nepodstatná. Stefan a Deamno se ji vydali najít a zabít. Takže to bylo to poslední co blondínku trápilo.

Ze svého přítele udělala hybrida. Kombinace vlkodlaka a upíra? Je až moc děsivá. Má 3x větší sílu než kdokoliv jiný. Může si dělat co chce,ale nejvíc se však boji, že ji opustit. Protože i Martinus už může vypnout své city. Může ji nenávidět do konce život a to teď bude pro ně oba dlouhá doba.

Jenže Tunus ji nechce opustit nechce ji nenávidět. Ba naopak chce ji požádat o ruku. A časem pořídit možná i malý přírůstek do rodiny.

No ale právě ted seděli spolu na gauči a Clark už do sebe lila několikrát tu samou hořkou tekutinu. Martinus seděl vedle ní. Přišlo mu zvláštní co Clark dělá. Nikdy dřív ji takhle neviděl a nevěděl jak si to má vysvětlit, že jeho přítelkyně pije už několikátou sklenici whisky jak kdyby byla dlouho lety alkoholik.

Clark
Seděla jsem na gauči vedle Tinuse. A lila do sebe whisky jak kdyby to byla voda. Nemohla jsem si připustit, že je hybrid,že za to můžu já. Bylo mi to líto.

,,Přestaň už" křik po mně

,,Cože?"

,,Už stačí" zabavil mi sklenku,,Jdeme"

Za ruku mě tahl k do mého pokoje. Byli jskr tam rychle a já si začla uvědomovat, že to může být ještě lepší než předtím.

Neměla jsem ponětí co se mu honí hlavou, nebo za jakým účelem mě táhne do pokoje, ale bylo mi to jedno. Miluju ho a to se nezmění. Budu ho milovat do konci život.

Navěky věků. U upíra je tohle hodně dlouhá doba. Nikdy netrvá jen pár let. Trvá století i miliony let a to je na téhle 'kledbě' to krásné. Umožňuje ti vyzkoušet vše co chceš,kdy chceš... Máš neomezený počet možnosti a je jen na tobě jak je užiješ.

,,Lásko nemůžeš za to. Díky tobě se teď cítí být živější než kdy předtím. Teď s tebou můžu být na věky." usmál se

Já se z mohla jen na přitakaní hlavou a lehký úsměv. Měl pravdu.

,,Teď tě můžu chránit a milovat až dokonce" dal mi pusu.

Přesně v ten to moment jsem pochopila, že ho to nezměnilo. Ten potetovsný blonďák s oříškově hnědýma očima a pirsingem byl furt tady. Byl semnou a jen můj.

Není to nádherný? Je že ano...