✨První koňská příručka✨

Bezpečnost

O bezpečnosti při jízdě na koni se napsalo a řeklo již mnohé. Ale stále, i v dnešní době, potkáváme velké množství jezdců, kteří stále jezdí bez helmy, bez vest ...

Jízda na koni je nebezpečný sport. Jezdit bezpečně znamená minimalizovat rizika a nenechat zranění zničit vaši vášeň pro koně. Bezpečnostní prvky vám sice nezaručí, že se nezraníte, ale v případě nehody sníží závažnost vašeho poranění. Mnoho lidí k jezdecké helmě přivedly až tvrdé pády, jejichž důsledkem byl v lepším případě otřes mozku.... Dnes jsou již k dispozici také bezpečnostní třmeny, které minimalizují riziko, že se vám po pádu zasekne noha ve třmenu a kůň vás táhne za sebou (není to příjemné a je to velmi nebezpečné – pokud se kůň splaší a vám noha ze třmenu nevypadne – následky jsou pro vás fatální). Sedření rukou zase zabrání kvalitní rukavice. Jezdecké boty by také měly být samozřejmostí, ale často vidíme „jezdce" na koni v teniskách nebo dokonce i v sandálech! Pokud si tedy nemůžete dovolit kvalitní jezdecké boty, zkuste alespoň kvalitní jezdecké chapsy. Vzhledem k nebezpečí pádu z koně se také vyplatí investice do kvalitní jezdecké boty.
.
Koně jsou zvířata vážící několik set kilogramů. Je proto jasné, že pohyb kolem nich, manipulace s nimi i samotná jízda s sebou přinášejí určitá rizika a že je více než nutné dodržovat určitá bezpečnostní pravidla, která by se měla stát jakýmsi desaterem (vlastně čtrnácterem) každého jezdce.
.
1) V jezdeckém areálu je nutné dodržovat pokyny k tomu určeného člověka - např. vedoucího oddílu. Při příchodu do areálu je také dobré tomuto člověku zahlásit svoji přítomnost a nepřibližovat se ke koním (pokud nevíte, co a jak) bez jeho svolení a dozoru.

2) Ve výběhu bod č. 1 platí dvojnásob.

3) Při zacházení s koňmi ve stáji či ve výběhu se chováme klidně - neběháme, nekřičíme a také koně nekrmíme bez souhlasu majitele, trenéra či vedoucího.

4) Při příchodu ke koni ho slyšitelně oslovíme, přistupujeme k němu z levé strany a NIKDY zezadu (obzvlášť platí ve volném prostranství a u koní, u nichž víme, že jsou kopaví).

5) Vždy stojíme od koně tak daleko, nebo naopak tak blízko k němu, aby nás nemohl kopnout.

6) Koně vodíme na uzdečce nebo ohlávce, přičemž otěže nebo vodítko držíme oběma rukama - pravou pod bradou koně a levou na konci vazáku. Při vedení kůň nemá mít otěže na krku, výjimku tvoří uzdění s pomocnými otěžemi - martingal, chambon apod. Vodítko si NIKDY neomotáváme kolem ruky či jiných částí těla. Jednoho koně vede jeden člověk.

7) Případné závady na sedle či jiném vybavení je nutné okamžitě hlásit trenérovi. Před jízdou VŽDY zkontrolujte (nechte zkontrolovat) správnost a funkčnost postrojení - např. dotažený podbřišník.

8) Jezdcům se doporučuje očkování proti tetanu (při případném zranění v jezdeckém areálu okamžité přeočkování) a pojištění proti úrazu.

9) Děti do 18 let by neměly jezdit bez písemného souhlasu rodičů.

10) Nepřeceňujte své schopnosti a objektivně popište své zkušenosti trenérovi, který je pak ještě posoudí na jízdárně.

11) V jezdeckém areálu i v sedle je zakázáno kouřit. Dále se na koni nemá žvýkat žvýkačka ani telefonovat. Na koni také nejezdíme pod vlivem alkoholu, sedativ nebo drog.

12) K jezdecké praxi se doporučuje vzdělávat v jezdecké teorii.

13) Pro práci u koní je nutné naučit se zacházet s potřebným nářadím.

14) Jezdci by se ke koním, ostatním jezdcům, okolí a přírodě měli chovat ohleduplně. Jezdci na koních by měli zdravit kolemjdoucí jako první.