JEDDY a riskantní krok

3. KAPITOLA

Jak mohl James ke své nelibosti posoudit, vztah mezi Teddym a Alexem se vyvíjel dobře. Alex byl u nich prakticky non-stop. S Jamesem hráli Playstation, nebo sledovali film na gauči. Ačkoliv Teddy často zval Jamese, aby přišel za nimi, James si raději držel svůj odstup – po práci si snědl večeři v kuchyni a kroužkoval si při tom v Denním věštci zajímavé pracovní nabídky. Koutkem oka vždycky sledoval Tedddyho a Alexe skrz průzor nad barem, jak hrají nebo se dívají na filmy v těch nejabsurdnějších polohách, končetiny vždy nepochopitelně propletené tak, aby byli jeden druhému co nejblíž. Ani si to neuvědomil a začal črtat Teddyho a Alexe na okraj novin nebo jiný kousek papíru, který mu přišel pod ruku. Přišli mu roztomilí, až ho z toho píchlo u srdce.

Žárlím snad na Teddyho, že má koho milovat?

Alex zaznamenal jeho upřený zrak a šlehl po něm očima, James rychle sklopil hlavu. V žaludku se mu usadil těžký kámen.

Proč tohle Alex vždycky dělal?

Kdykoliv se k nim James přiblížil, Alex k němu vyslal ledově chladný pohled a Teddyho si ochranářsky přitáhnul blíž k sobě.

Žárlím snad na Alexe, že se může Teddyho dotýkat?

Rychle tuhle myšlenku vytřásl z hlavy, odtrhnul okraj novin s poslední kresbičkou a šel do svého pokoje.

Přestaň přemýšlet o něčem, co není. Co ani nemůže být.

Ráno probudilo Alexe volání z kuchyně. Teddy mu nadšeně ukazoval kolekci náčrtů, které přibyly na lednici vedle obvyklého nákupního seznamu a vzkazů. Když se Alex zadíval na kresby pořádně, zjistil, že na všech je on s Teddym v obýváku, jak se objímají, hrají hry nebo na jedné dával Alex Teddymu polibek do vlasů...

„Tvůj bratranec je zatracený podivín, nemyslíš?" ušklíbl se Alex.

„Po miliontý – NENÍ to můj bratranec a nemyslím si, že je podivín," prohlásil rázně Teddy a opatrně sundával kresbičky z lednice. „Mně to přijde roztomilé, můžeme si to schovat do alba. Podívej, jak mi to tady sluší," ukazoval s úsměvem jednu z kreseb Alexovi, který jen protočil oči a dál se věnoval své snídani.

Zdálo se, že po incidentu s kresbami se vztah mezi Alexem a Jamesem ještě více ochladil. Teddy nechtěl ani jednoho z nich naštvat, proto raději zval Alexe domů, jen když tam James nebyl.

Po jedné takové noci, kterou strávil Teddy s Alexem sám v jejich bytě, protože James byl slavit narozeniny kolegy z práce, je probudila hlasitá rána z obýváků a křik.

Teddy na sebe rychle hodil pár svršků a běžel se podívat, co se děje.

V pokoji stál rozlícený Harry Potter a mával Denním věštcem.

Harry fucking Potter.

„Kde je James, kde je ten spratek, roztrhnu ho vejpůl," křičel Harry a běžel do Jamesova pokoje, Teddy za ním.

James ležel úplně tuhý v posteli, kompletně oblečený a pokojem se vznášely alkoholové výpary. Harry odhodil noviny na okraj postele a začal s Jamesem třást, aby ho probudil.

Teddy vzal do rukou noviny, na titulní straně byla fotka auta obtočeného kolem lampy veřejného osvětlení a z auta zvracel na chodník James. Titulek hlásal: „Osmnáctiletý syn Harryho Pottera řídil opilý mudlovský automobil a způsobil nehodu v centru Londýna. Více o přešlapech rodiny Vyvoleného najdete na straně 3."

James se začal probouzet a úplně dezorientovaný se posadil na posteli. Harry byl vzteky bez sebe a chrlil na Jamese nadávky o tom, jaký je nespolehlivý a nevděčný fracek: „Měl jsi jediné štěstí, že u toho bylo pár mých kolegů a mudlům vymazali paměť dřív, než jsi stihl udělat ještě větší blbost – chtěl jsi opravit to auto HŮLKOU, před MUDLY! Jamesi, z toho mohl být Azkaban!"