Zdravím, jmenuji se Ray a jsem dcera šéfa mafiánského spolu "Black Rose" Jsem také budoucí boss tohoto spolku. Mám ráda, když mi moji známí říkají Blackie. Nejspíš to je kvůli mému vzhledu - jsem vysoká poměrně hubená dívka s dlouhými havraními vlasy a světle modrýma očima. Abych byla upřímná tak hodně lidí z našeho spolku se mě bojí, jelikož už asi ve 13ti letech jsem v boji holýma rukama porazila nejsilnějšího člena našeho spolu se zbraní, díky kurzům sebeobrany, které mi platil otec.
*
Vzbudily mě tlumené hlasy z podkroví. Vstala jsem a podívala se na hodiny. Dvě hodiny ráno? Pomyslela jsem si a sešla do podkroví. ,, Otče? " Vešla jsem do místnosti a viděla jsem otce spolu se čtyřmi nejlepšími muži z gangu. ,, Vy někam jedete? " Ihned jsem se naplno probrala - můj otec chystal tajnou misi. ,, Ray, je mi to líto, ale nemůžeš jet s námi." Řekl a položil mi ruce na ramena. ,, Ale-" ,, Tahle mise je moc nebezpečná. V našem okolí se opět potulují White Wolfs. " Přerušil mě. ,, A moc dobře víš ,co jsou zač. " ,, Ano vím, náš nepřátelský gang, který musíme za každou cenu zlikvidovat. " Zarecitovala jsem frázi, kterou mě otec učil už od pěti let.
,, Tak je to správně. " ,, Ale otče, jsem tvá nejlepší bojovnice! Musíš mě s sebou vzít! " Zvýšila jsem hlas. ,, Já nemusím nic! Já jsem šéf a můžu si dělat co chci! " Rozkřičel se. ,, Padej do svého pokoje! " Můj otec je přísný, ale nikdy na mě nekřičel. Po tváři mi začala téct slza, otočila jsem se na patě a rozeběhla se do svého pokoje. Vběhla jsem do pokoje a zamkla. Lehla jsem si na postel a rozbrečela se. Nikdy na mě nekřičel, a proto mě to hodně rozhodilo. Najednou se ozvaly kroky za dveřmi a klepání na ně. ,, Ray, já to tak nemyslel. Tahle mise je strašně nebezpečná a já se o tebe bál. " Slyšela jsem svého otce za dveřmi. Zabral za kliku, aby otevřel, ale v tom mu zabránil zámek. ,, Ray, prosím, pusť mě dovnitř. " Slyšela jsem jak se opřel o dveře. Chvíli tam seděl a pak řekl: ,, Sbohem Blackie. Vrátím se brzy." A odešel. Položila jsem hlavu na polštář a s uslzenýma očima jsem usnula.
,, S-slečno Ray? " Probudil mě hlas naší služky. ,, Ano Mio? " ,, Dostala jsem zprávu od vašeho otce. Říká, že se vrátí až za pár týdnů a že máte mezitím řídit gang. " Řekla a ukázala mi telefon. ,, A taky říkal ať vám dám toto. " Řekla a podala mi poměrně těžkou krabičku. ,, K Vašim narozeninám. " Dodala. Otevřela jsem balík. Na vrchu byl náhrdelník s přívěškem jaký mývají vojáci. Bylo na něm napsáno mé jméno a vytištěná černá růže ,pod kterou byl nápis Blackie. Náhrdelník jsem si připla a znovu se podívala do krabice. Karton divně odstával, tak jsem ho odebrala a pod ním byla pistole, na které bylo vytištěno Ray Black a opět černá růže. ,, Otec mi nechal vyrobit vlastní pistoli? " Zeptala jsem se udiveně.
,, Ano všichni ve Vaší rodině dostávají k osmnáctinám vlastní unikátní pistol vyrobenou tak, aby přesně seděla charakteru majitele a vyhovovala přesně podle požadavků majitele. Každá ta pistol je originál, jediný na světě. " Vysvětlila a podala mi opasek, do kterého se pistol dala zasadit. Mia odešla, já se oblékla a vzala si opasek, do kterého jsem zasadila pistol. Podívala jsem se do zrcadla. Černo-šedé maskáčové kalhoty perfektně pasovaly k černému tílku, které od kalhot dělil opasek s pistolí a celou vizáž skvěle doplňoval náhrdelník a sluneční brýle. Vypadala jsem jako pravá mafiánka. Sešla jsem dolů a všechny svolala. Sedla jsem si na otcovo místo a začala hlásit:
,, Takže, jak už asi víte, můj otec jel bojovat proti White Wolfs a vrátí se až za pár týdnů. Do té doby tu velím já, na což byste si měli zvykat, jelikož jsem dnes dovršila svých osmnáctin a otec říkal, že až mi bude osmnáct, budu novým bossem já. Je vám to jasné? " Všichni jen kývali. Měli vůči mě respekt, což je více než dobře.
,, Rozchod! " Křikla jsem a všichni odešli co nejrychleji, jak to jen šlo.
*
,, Otče? " Proplétala jsem se skrz bojující mafiány, v ruce třímala vlastní pušku na obranu. Mé bílé oblečení i vlasy byly již dávno zašpiněny krví. Dnes ráno na nás zaútočili mafiáni spolku Black Rose. Zřejmě jim vadí, že jsme přišli na jejich území. Přišla jsem za otcem, odstřelila jsem muže, který s ním zrovna bojoval a odtáhla svého otce stranou. ,, Otče, jak si vedeme? Kde je matka? "
,, Vyhráváme. Mimochodem dobrá rána. Víš vůbec koho jsi zabila? "
,, Ne, měla bych? "
,, Akemi, ty jsi zabila jejich šéfa! Díky tobě se začínají stahovat! " Začal se radovat. Nahodila jsem opět můj neutrální a chladný obličej. ,, Jsi zraněný. " Nahodila jsem chladně, když jsem si všimla jeho krvácející rány na břiše.
,, Akemi poslouchej. Ten muž koho jsi zabila má dceru. Teď již novou šéfku jejich spolu. Musíš se jich zbavit. " Řekl a já přikývla. Podal mi mojí pistol. ,, Pamatuj na mě v dobrém. Starej se o náš gang a vzpomínej na mě a matku. Sbohem Akemi. " Řekl a zemřel mi v rukou. Zmocnil se mě vztek. Ti parchanti mi zabili rodiče. Po tváři se mi svezla slza, ale hned jsem ji utřela. ,, Neboj tati, postarám se o to, aby ty svině trpěly" Řekla jsem chladněji než obvykle a zamířila zpět na bojiště.
