It's killing me! [CZ]

[4]

Právě se mi před obličejem objevil duch mého otce.
Já, ugh. Už ani nemám slova. Prostě jsem prokletá, všichni proti mě něco mají, mám halucinace, a teď? Teď vidím duchy. Pomoc.

Cokoliv bych teď udělala, komukoliv bych to řekla, nic by se nestalo, nikdo by mi nevěřil. Všichni by si myslela jaká jsem naivní hlupačka a že si vymýšlím aby si mě někdo všímal, ale... ono to tak vážně není. Kez by mi někdo věřil, kdokoli.
Já... už tu nechci být!! Už nechci být s touhle blbou rodinou! Nechci být v tomhle hnusném, strašných lidí plným městě!! Nechci!! Chci se prostě, vypařit, ztratit se z tohohle světa! Tak jako udělal můj otec před tolika lety! Agh!!!!

V tu vteřinu jsem to už nemohla vydržet. Vzala jsem z pokoje rodičů kufr, hodila do nej nějaké oblečení, nějaké boty a nějaké další potřebné věci, jako třeba deodorant, voňavky, knížky, powerbanku, nabíječku a svého plyšáčka Teddyho, ať mi není smutno, no a pak ještě nějaké maličkosti. Oblékla jsem se, prostě nějaké tepláky, tílko, svoji oblíbenou hoodie, nasadila jsem si sluchátka, kapuci, vzala jsem si boty, kufr jsem za sebou tahala a... vyrazila jsem na cestu. Kam? Upřímně, nemám tucha. Tam, kam mě odveze srdce, nebo prostě rovnou za nosem.

Uh, venku zase pršelo, dobře ze jsem si vzala tu bundu, i když je jaro, tady v 'dalekoodnormalnich lidi-ova' je pořad tak hnusně. Nenávidím to tu. Proto se asi chystám pryč, do jiného města, země, světa... Pustila jsem si nějaké rap písničky a šla jsem, docela pomalu, abych nebyla udejchaná až se dostanu tam, kam 'mám'. Ale kam? Florida? Moc daleko. Nebraska? Ani nevím kde to leží na mapě. Mexico? Nemluvím espaňol. Uhh! Prostě půjdu na západ.. to se snad někam dostanu, na nějaké 'pěkné' mistečko, kde se 'uvelebim'. No i když... stojí to za to? Když jsem prokletá, tak se to se mnou bude táhnout klidně i na Afriku nebo na Antarktídu či Madagaskar. Meh... nebudu to teď řešit. Budu daleko od tohohle. Od rodičů, od těch hlupáku ve škole, ani v knihovně mě nechtěli nechat být?!!
Kéž bych byla nějaká ta anime postavička, byla bych hezká, roztomilá, měla bych i cool hlas, všichni by mě milovali, nemusela bych řešit žádné problémy... ale to se snad stane až se dostanu tam, kde je teď můj otec, můj pravý, biologický, milý, laskyplný otec.