Nevyšlo to, zase to nevyšlo. Já nechci odjet, kluky mám ráda a nechci aby všechno skončilo jen mávnutím ruky. Štvalo mě to, hodně mě to štvalo.
,,Pojď sem," usmála jsem se na Lukáše, kterému se do očí tlačili slzy. Objala jsem ho.
,,Já jsem vážně věřil. Nejsem dobrý brankář. Neměli mě sem brát," šeptal mi do ucha.
,,Jsi skvělý," usmála jsem se a dala mu pusu.
~•~
,,Tohle už byl konec. Konec mistrovství a zase bez medaile. Trochu mě to štvalo já vážně věřila, ale nevyšlo to. Tenhle ročník byl silný. Spoléhalo se, že máme dobré střelce, jenže ti selhali. Ale zase si musime přiznat, že jsme našli oporu v bráně. Lukáš byl neskutečný." myslela jsem si, když jsem šla za klukama.
Bylo na nich vidět, jak jsou smutní, ale Amerika byla zase silnější.
,,Nebuďte smutní, je to jen hra. Každý jednou vyhraje a jednou prohraje," usmála jsem se a všichni jsme se vrhli do hromadného objetí.
***
Poslední kapitola. Tenhle příběh mě strašně bavil psát a doufám, že i vás bavil číst. Jinak teď píšu nový příběh, pokud budete chtít, tak si ho přečtěte ❤️ a ještě jsem chtěla poděkovat za podporu ❤️
YOU ARE READING
Vánoce v Kanadě
RomanceBlíží se 43. mistrovství světa juniorů. Tentokrát se koná na území Kanady. Konkrétně ve městech Vancouver a Viktoria. Když mladá studentka fyzioterapie jménem Anna, dostane nabídku, že by mohla pomáhat. Neváhala a hned ji přijala. Je jí teprve 18. P...
