Nevím jak, ale probudila sem se na ošetřovně. Bolí mě hlava.
"Jsi v pohodě?,, zeptal se Sebastian.
" Ne. Co se stalo?,, chtěla sem se posadit, ale nějak to nešlo.
"Našel sem tě na chodbě. Měla si v ruce dýku....em...byla od krve a ty si měla poraněnou hlavu. Nakreslil sem ti Iratze ale jizvu mít budeš.,,
" Díky,, na víc sem se nezmohla. Vím že to byl ten chlap ze snu. Vím že přišel a přikryl mi oči rukou. Víc si nepamatuju. Ani to jak sem dokázala vzít dýku.
Sebastian už chtěl jít.
"Em... Sebe?,,
" Ano?,,
"Že ti nikomu neřekneš?,,
" Měl bych, ale neřeknu.,, usmál se.
"Děkuju,, přikývl a odešel. Pomalu sem si sedla. Nebylo mi ještě fajn ale vstala sem. Šla jsem k sobě. Hned jak sem otevřela dveře začal Ben vrčet. Uklidnila sem ho. Nevim co se teď děje. Nevim jestli se mám někoho zeptat. Asi zatim ne. Šla jsem se osprchovat. Byla sem ve sprše dlouho. Když sem šla zpátky, někdo zaklepal.
Šla jsem otevřít.
" Jak ti je?,, zeptal se Seb.
"Už líp.,,
"Můžu?,,
" Jo pojď.,, pustila sem ho dovnitř. Sedl si na postel a podíval se na mě starostlivým pohledem.
"Co se tady v noci stalo?,,
"Já ani nevim.,, mám mu to říct?
"Notak. Mě to říct můžeš,, chtěl to prostě vědět.
Fajn.
"Když jste odešli, šla jsem si lehnout. Chvilku sem jen ležela a pak někdo zaklepal. Myslela sem, že je to Alec nebo někdo ale.....než sem stačila cokoliv říct někdo vešel. Byl to chlap. Přišel ke mně. Zakryl mi oči a víc si nepamatuju. Nevim proč sem se objevila na chodbě s dýkou od krve. Ale bojím se, že se vrátí,,
Všechno sem mu řekla a on mě celou dobu poslouchal. Poprvé mě někdo poslouchal.
"Měli by jsme to říct ostatním. Alespoň Alecovi a Jaceovi. Možná nám pomůžou.,,
Nám? Opravdu řekl "nám"?
" Jak to myslíš..."nám"?,,
"Nám. Jsi moje sestra. Od teď budu přespávat u tebe a budu tě hlídat.,,
" Ne to opravdu nemusíš...,,
"Ne. Žádný odmlouvání.,,
"Tak to řekneme klukům.,, nemám náladu se hádat.
Byli jsme v knihovně. Všichni čtyři. Já, bratr, Jace a Alec.
Jace něco hledal v knížkách a Alec někomu volal. Vím že jim můžu věřit. Nevim jak, ale jo. Všechno sem jim řekla. A oni mi pomáhají.
Seb na mě mluví. Nemám čas ho vnímat. Mluví spíš pro sebe ale i na mě. Ještě ho nechápu.
" Tak prej máme přijít,, řekl najednou Alec.
"Kam?,, trochu mě to zaskočilo.
" K Magnusovi. Je to čaroděj. Náš kamarád. Pomůže nám.,, odpověděl a usmál se na mě.
Taky to řekl. Nám. Vím, že v tom nejsem sama. A jsem za to ráda.
