Konečně pátek řekla jsem si, když jsem se ráno vzbudila. Podívala jsem se na mobil a viděla 5 zmeškaných hovorů od Cama a Kristiana. ,, Bože, co zase můžou chtít?" řekla jsem si a pak mi to došlo, já zaspala. ,, Sakra" vyletěla jsem z postele a rychle šla, spíše běžela do koupelny. Rychle jsem si dala vlasy do copu a šla do šatníku, kde jsem si vybrala tento outfit.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Vzala jsem si svůj batoh a vyšla do školy. Naštěstí jsem přišla jen po prvním zvonění. První hodinu jsme měli matiku. ,, Tak děti" vešla učitelka do třídy a pokračovala ve svém výkladu: ,, Napíšeme si písemku." Upřímně se tomu ani nedivím, tohle udělá vždycky. Zbytek matiky už byl celkem nuda. Když zazvonilo tak jsme se všichni přesunuli do jiné třídy, ale na mě s Carsonem vyšla na tento týden služba, jaképak štěstí že? Mazali jsme tabuli, když v tom se stalo to, čeho jsem se obávala. Carson ke mě začal mluvit: ,,Ty, hele, Carrie, to, co jsi říkala první den ve škole..." zarazila jsem ho a řekla: ,, To neber vážně, já, noo, jen mi to vyklouzlo." Podíval se na mě zvědavým pohledem a odvětil mi. ,, Vážně nebo to říkáš jen tak? Nebo se snad bojíš, že se ti budu taky smát? " Tohle jsem opravdu nečekala, ale co, řeknu mu pravdu a je to. ,, Ne, máš pravdu, myslela jsem to vážně, jen se za to stydím. Doma mám napsaných pár písniček ale to je asi jedno." ,, Mně to jedno není. Jestli chceš můžeme se domluvit a něco vymyslet spolu." Carsonův táta má totiž nahrávací studio a natáčí videoklipy různým hvězdám. Tohle mě celkem zarazilo, ale už jsme to měli smazané, takže jsme šli do třídy dějepisu. V tu chvíli, kdy jsme tam došli, začalo zvonit. Než jsem si šla sednout, Carson mi řekl: ,, Přemýšlej o tom, může být sranda." Spíše mi to pošeptal a šel si sednou na svoje místo. Já sedím v zadní lavici, v řadě u dveří a vlevo a Carson sedí v předposlední lavici, v prostřední řadě a vpravo. Takže vlastně sedíme do kříže, což jsem teď moc nechtěla. Giny se na mě podívala a začala se vyptávat: ,, Ty se s ním bavíš? To jako fakt a co ti řekl?" a podobně potrhlé otázky na které jsem jí odpověděla dvěmy slovy a to byly: ,,Teď ne!" Asi se urazila nebo co, ale to mi bylo teď jedno. Když učitelka něco říkala, vešel do třídy pan učitel tělocviku a řekl: ,, Dobrý den, mohl bych si na chvíli vypůjčit Carrie?" Když mu učitelka řekla, že jo, tak mi jenom řekl, ať si vezmu aktovku a převlečení do těláku. Byla jsem strašně ráda, že nemusím sedět v tý blbý lavici. Kdyby jste se ptali, kde jsem šla? Šla jsem trénovat na turnaj ve vybíjené. Trénovali jsme dvě hodiny, z naší třídy jsem byla jediná. Pátou hodinu jsme měli Informatiku. Ach jo, jak já ji nesnáším. Sedla jsem si na svoje místo, ale někdo mi zaklepal na rameno, když jsem se otočila viděla Carsona, který mi řekl: ,, Můžeš prosím na chvilku?" řekla jsem, že jasně. Když jsme vycházeli že třídy, všichni se na nás tak divně dívali, ale já si toho nějak zvlášť nevšímala. A Carson začal: ,, Tak co už si se rozmyslela?" Carrie: ,, No, já pořád nevím. " Carson se jen pousmál a řekl: ,, Vážně?" Carrie: ..... Carson: ,, No tak, Car, prosím." Carrie: ,, Tak jo, jak se domluvíme?" Carson: ,, Tak mi dej svoje číslo a já ti ještě napíšu, jo?" Samozřejmě jsem odpověděla, že jo a nadiktovala mu ho a šla si sednout, protože zrovna zvonilo. Celou informatiku jsme jen něco zkoušeli a pak už jen poslední hodina a to angličtina. ,, Hello everyone, you can sit down." začala učitelka, jako vždycky. Celou hodinu jsme si vyprávěli o prázdninách a tak podobně. S Carsonem sedíme v angličtině každý na jiném konci třídy, což je sakra dobře. Přišla jsem domů a zazvonil mi mobil. ______________________________________
Další kapitola, snad se líbila. Sice trošku delší, ale doufám, že to nevadí.
