Irish horror story [CZ1DFF]

8. | Slap

Sedím naproti těm imbecilům se zavřenýma očima a doufám,že tohle všechno se mi jenom zdá.

Zkrátka,že to je jenom zlý sen,noční můra,omyl.. Brala bych cokoliv než realitu s nimi.

"Život je krátký na to,aby člověk jezdil v malých a ošklivých autech.." znovu zopakuje jeden z nich.

Už mi to leze na nervy,říká to už snad po pátý.

Nemusím mít ani otevřené oči,abych viděla,že se s někým hádá.

Nebo spíš s ním má nějaké nesrovnalosti,nedá se říct,že je to hádka,protože se pokaždé rozesmějí.

"Charlie?" uslyším vedle sebe kroky.

Otevřu jedno oko,abych zjistila,kdo to je.

K mému štěstí je to Andy.

"Ano?" hlesnu,když vidím,že vypadá celkem pobaveně.

"Mohla by si.. jít se mnou a s klukama do zasedačky?" zeptá se.

"Nebudu v místnosti,kde jsou i oni a dost se překonávám,když sedím tady.. s nima!" vyjedu a ruku,kterou jsem doteď měla volně položenou vedle sebe na bílém křesle,vymrštím ke dvěma pošukům,kteří sedí naproti mě na pohovce.

"Co zase?" otočí se jeden z nich,nechápavě se podívá na mě a pak na Andyho.

"Kluci jdeme a ty,Charlie,pojď taky,je to důležité" řekne Andy.

"Vydržela si to doteď a jsem si jistý,že to vydržíš i pár dalších minut,jen na jiném místě" 

Vydechnu.

Tohle je vážně jeden velkej zlej sen.. Ale dobrá zpráva je,že přece nic nemůže trvat věčně,takže jak řekl Andy - Vydržím to. Nejsem padavka.

Pomalu se zvednu z křesla a čekám,až mi z očí zmizí ti dva mamlasové,co seděli se mnou v nahrávacím studiu.

Z něj taky odcházím jako poslední,takže zavřu za sebou dveře a následuju kudrnatého imbecila v košili a šedých kalhotech.

Dveře zasedací místnosti jsou pootevřené a když je otevřu dokořán,jsem terčem všech pěti zraků,tedy šesti,když počítám i Andyho.

Je to dost nepříjemné,takže za sebou zavřu dveře a sednu si na druhou stranu velkého dubového stolu.

"A teď mi řekněte,co mezi sebou máte" začne Andy,sedne si do čela a porozhlédne se po nás všech.

Unaveně sklouznu hlavou až na stůl,přivřu oči a jsem potichu.

"Myslím,že by ti to měla vysvětlit támhle slečna.." ozve se a já sebou trhnu.

Je mi jasné,kdo to řekl,takže se upřeným pohledem podívám na toho blonďáka a propíchnu ho naštvaným výrazem v očích.

Andy se na mě zadívá a najednou je v zasedačce ticho,takže jak to tak vypadá,všichni čekají na mou odpověď.

"Slečna vysvětlí jen to,že nechápe,jak může sedět za jedním stolem s bandou nafoukaných magorů jako jsou tito pánové,kromě Andyho.." syknu.

"Uhm,asi to nechápu,ale co se děje?" najednou se zeptá černovlasý kluk sedící hned vedle toho kudrnatého narcisty.

"Škoda slov pro tuhle nánu..-"

"Nialle,to už přeháníš!" vyjede po něm kluk v šedém tričko s nápisem Freedom.

Nevím,jestli to z jeho strany můžu brát jako zastání,ale fakt,že patří mezi ty pablby,to nemění.