Vzpomínky✔

Prolog

Všechno to jsou jen vzpomínky. Vzpomínky, jež nechci aby se rozpadly v prach, protože jsou to nejcennější co mám. Jsou to jediné co nás všechny drží v naději. Teď klečím na zemi a sbírám střípky těchto obrazů, protože se časem olamují a bývají nepřesné. Znáte ale ten pocit, když se vám něco vryje do paměti jako cejch, jako jizva po ráně bičem? Jsou dobré i špatné.

Should I stay?

Prospěšné i škodlivé

Where the signts

Naučné i demotivující

I ignored?

Prsty mi lehce běhají po klávesách v požadovaném rytmu, ale já se ani nesoustředím. Tuhle písničku jsem hrála tak tisíckrát.

Can I help you, not to hurt anymore?

We saw brilliance when the word was asleep

There are things that we can have, but can't keep.

If they say: „Who cares if one more light goes out, in the sky of the milion stars?"

Hrála jsem ji už tolikrát, kolik je na nebi hvězd.

It flickers, flickers.

Who cares if someone's time runs out, if the moment is all we are?

Je důležité žít okamžikem, protože ten už se nikdy nevrátí. Proto si pamatuji. V ten okamžik já žila. Slyšela jsem zpívat ptačí opozdilce v kopcích, cítila jsem chlad přicházejícího podzimu.

Who cares if one more light goes out?

Pamatuji si úžasnou noční oblohu, kterou jsem tolikrát malovala. Která se odrážela v jeho očích.

Well, I do..

Tak, začátek prvního dílu. Říkáte si COŽE, COŽE COŽE? Já a vydávat? Nový příběh, když jsem ten poslední nebyla schopná dopsat? Je to hlavně proto, že jsem ztratila původní předlohu toho příběhu a musím ho znovu vymýšlet :) Ale polepším se! Tenhle příběh pro mě má obrovskou cenu, protože se skutečně stal. Doufám, že se bude líbit :D Vaše Danča (Ano, zase jinak :D)