Bystrozor

Smlouva mezi hadem a lvem

Hrdina kouzelnického světa se hnal chodbou druhého patra přímo ke kanceláři Alexandra Frosta. Několik kolegů mu muselo uskočit. Než však stihl vehementně vplout do požadované místnosti, zarazil ho odtamtud křik.

„Že je to v šetření! V Salazarově jménu, již jsem vás na to upozorňoval nejméně tisíckrát, ale vy jste pro to ani nemávli hůlkou!" rozeznělo se po celé chodbě přes pootevřené dveře Frostovy kanceláře. Harry ten hlas velmi dobře znal, co tu však, u Merlina, dělá Draco?

„Pane Malfoyi, já vás ubezpečuji, že jsme tím pověřili našeho nejtalentovanějšího a nejlepšího člověka, kterého máme k dispozici," pravil klidně Frost.

„Jo! O tom pochybuji. Jestli tomu tak je, kde jsou, sakra, výsledky," nedal si Draco říct.

„Tento případ je velmi komplikovaný..." začal zase medovým tónem Frost.

„Ne, to jsou jen kecy. Víte, co si myslím, že si hrajete na ty čestné a spravedlivé, prosazující rovnost, ale vždy je někdo rovnější, že jo! Právo a pořádek je tu pro všechny, ale řešení problémů, které mají bývalí Smrtijedi a jejich děti jsou až na posledním místě. Jak bych mohl za to, komu jsem se narodil, jako bych kdy měl na výběr! Copak nestačí, že moje rodina sedí v Azkabanu, nebo je mrtvá!?" křikl Zmijozel a dal se na odchod.

Vystartoval z kanceláře tak, že mu náš hrdina nebyl schopen uhnout. Srazili se na chodbě, žádný z nich sice neupadl, ale Dracovi z ruky vylétla hůl a několik svitků pergamenu. Musel se zastavit a sehnout se pro ně. Jeho bývalý spolužák si stihl všimnout, že hůl je velmi podobná té, kterou míval Lucius. Stejně jako on i Harryho bývalý sok se snažil působit reprezentativním, důstojným dojmem. Držet jméno čistého rodu nahoře, jak jen to jde, navzdory tomu, jak moc bylo pošpiněno spoluprácí s Voldemortem. Chytrými politickými tahy a manipulacemi se vyhnout stíhání. Dokázal si najít celkem prestižní práci a uchránit před Azkabanem i jiné své přátele. Tak, jak to dokázal jeho otec po první válce. Na rozdíl od něho však mladšího Malfoye nikdy neobestírala taková temná aura a to ani teď, když byl téměř rudý vzteky. V dětství by se dal se mladý Zmijozel označit za rozmazleného fracka, otázkou bylo, kým byl Draco teď, poté, co ztratil rodinu a musel se bít za své místo ve společnosti?

„Zatraceně, dávej pozor, Pottere," štěkl na něj vztekle.

„Co tu děláš?" zeptal se Harry se zájmem.

„Co je ti do toho, nemusím se ti zpovídat," odsekl a již s pergameny a holí v ruce se narovnal. Uhladil si svůj luxusní zeleno černý hábit.

„Jsem bystrozor, můžu ti pomoct," nabídl se.

Draco podezíravě přimhouřil šedé oči. „Proč?"

„Proč co?" nechápal Harry.

„Proč bys mi pomáhal? Nikdy jsme nebyli přátelé, vlastně by se dal říct pravý opak," upozornil Zmijozel svého bývalého spolužáka.

„Nevím," odpověděl popravdě hrdina kouzelnického světa a přitom výmluvně pokrčil rameny. „Možná protože vím, jaké to je nemít na výběr, nebo jaké to je ztratit rodinu. Navíc máš pravdu, neměli bychom mít na lidi dvojí metr," dodal, ještě stále pod vlivem svého provinění nad Goylem.

„Dobře," pokýval nakonec hlavou blondýn a rukou si uhladil si své ulízané vlasy. „Jsem tu kvůli podezření, že někdo manipuluje s mistrovstvím tak, aby získal ze sázek co nejvíce peněz. V posledních dvou zápasech jsme prodělali na sázkách více, než co jsme vydělali minulý rok. Týmy, které mají nejmenší pravděpodobnost na vítězství, vyhrávají, renomované a poctivé jsou obžalováni z dopingu, dobří rozhodčí mizí a někdo na takové situace sází miliony galonů."