Neboj se

8.

CHRIS:

,,El!!!" křičel jsem na ni z dálky, ale slyšet mně nemohla.

Najednou jí Liam otočil čelem k sobě.

Ne ne ne...

,,El!" Nepřestával jsem na ni volat. Kdybych mohl, rozeběhl bych se za ní a schoval bych jí ve svém náručí. Jenže má noha mi ráda odpověděla, jedna kulka už jí stačila.

Můj plán byl bezchybný, přímo dokonalý! Promýšlel jsem ho od chvíle kdy jsi se na mne poprvé usmála. Konečně měl zaplatit za to co ti provedl!

Tak jaktože mi teď pomalu mizíš z života?

Jaktože to ten parchant věděl?!

,,El." mumlal jsem směrem kde jsi před pár minutami stála.

Proč to udělal?! Copak neviděl že jsem už trpěl dost?

Co to povídám, můj bratr přece nikdy nevěděl, co je to dost, co je to konec. On znal jen sílu a chtíč.

,,El..." vzlykl jsem bolestně.

Někdo za mnou stál.

,,Chrisi! Kamaráde..." koukal se na mne smutně Max.

Můj nejlepší přítel, co celou dobu stál za mnou.

Počkat... On stál za mnou a nic neudělal?!

,,Ty hajzle!" křikl jsem na něj a skočil mu na nohy. Spadl na zem. Napřáhl jsem ruku, ale ta mi po chvíli volně spadla. Zatočila se mi hlava a pak jsem se celý sesypal na zem. Chtěl jsem něco říct a tak jsem otevřel pusu, ale neviděl ani hlásku. Jen tiché zachraptení.

Pistole uvázaná kolem mého pasu zmizela.

,,Chrisi... Přišel na to. Dal mi na výběr. Buď ona nebo vy oba. Nemůžu tě ztratit. Celá banda tě nemůže ztratit. Musel jsem ten dopis napsat. Jsi král podsvětí, ty teď nemůžeš zemřít... Teď ne."

Zavřel jsem oči.

,,Chrisi?" uslyšel jsem její třesoucí se hlas.

,,El?" špitl jsem ochromeně.

,,Jsi lhář." řekla na konec a rozeběhla se pryč.

Propukl jsem v hystericky pláč.