Bystrozor

Odbor pro dohled nad kouzelnými tvory

„Zaznamenej vše pravdivého, co mi teď Gregory Goyle poví," zadal práci Pravdomluvu a pak se znovu obtočil ke Zmijozelovi. Na stůl vedle kuřete položil složku a významně si svého spolužáka změřil pohledem.

„Přišel jsem sem oznámit, že zmizení rozhodčího Braidena Sharpa ve skutečnosti nebylo žádné zmizení, ale promyšlená vražda. V jeho domě jsem našel smrtiplášťe, který ho pravděpodobně snědl. Přičemž někdo to nebohé zvíře tam musel nastrčit a nějakým kouzlem spoutat s tím domem. Je nutné tam poslat tým pro odchyt nebezpečných tvorů," shrnul Harry vše, to co se dozvěděl v Godrikově dole.

„No jof," kývl jeho bývalý spolužák a s obavou polkl. Z tónu, jaký na něj Nebelvír použil a díky potřebě vytvořit o jejich rozhovoru záznam, nebylo těžké i s Goylovým intelektem pojmout, že má malér.

„Hledal jsem všechny složky o registrovaných smrtipláštích zde v kartotéce s představou, že pachatel to stvoření koupil na černém trhu, takže nic nenajdu, ale jaké bylo mé překvapení, když mi to hned první složka, po které šáhnu, vyvrátí. Ministerstvo schválilo přesun jednoho tohoto živočicha na naše území. Údajně určeného pro výzkum, ale hned jak ho sem přepravili, ztratil se. To vše by mohlo být bráno za zvláštní náhodu a vůbec by nic na tom nemuselo být podivné a podezřelé, mohlo by jít o dva odlišné tvory, avšak to by osobou, která měla tak veliký zájem na vědě a výzkumu, ten který povolil, tento přesun, nesměl být ty Gregory Goyle!" vypálil na něj s neuvěřitelnou rychlostí hrdina kouzelnického světa, až bylo s podivem, že místo těch komplikovaných vět ze sebe nezačal vydávat jen zlověstný sykot.

Zmijozel ovšem na něj jen vytřeštil svá matná očka. „Ne ja..."

„Že ne? A jak mi vysvětlíš, že je zde tvůj podpis!" poukázal Harry do rozevřené složky přímo na smlouvu o transportu nebezpečného magického zvířete kategorie A.

„Ne, to nemůže být..." špitl nechápavě úředník z kartotéky, ale i tak se nahnul blíže ke složce, jako by doufal, že jen špatně vidí. „To jsem neudělal!" zavrtěl zběsile svou hlavou.

„Ale no tak, ani ty nejsi tak imbecilní, abys popíral, co je tady černé na bílém," rozčílil se bystrozor. „Uklidni se, nepředpokládám, že to byl plán z tvé hlavy. Někdo po tobě prostě toho smrtipláště chtěl a ty jsi mu za nějakou odměnu, patrně finanční, vyhověl. Když mi ho práskneš, vyvázneš z toho jen s degradací a podmínkou. Nic tak hrozného," nabídl mu a přitom ho propaloval smaragdovýma očima.

„Ale ne, já to nebyl! Já to nepodepsal," trval na svém stále Goyle. „Tenhle papír vidím poprvé. Musíš mi věřit! Od války jsem dobrý... dobrý. Snažím se vyhýbat takovým věcem. Draco mi jasně řekl, že musím, jestliže máme lidem ukázat, že... ehmmf, jak to bylo, jo, že jsme jiní než naši otcové. Tomuhle já nerozumím, ale když to říká Draco, tak to asi bude pravda."

„Jo, posloucháš Malfoye v tom, co je správné a co je špatné!? A nebyl to náhodou on, kdo po tobě toho smrtipláště chtěl?" neváhal z toho podezřívat i svého bývalého školního soka. „Nevlastní on čirou náhodou sázkovou kancelář U Gringottů! To se mu to musí hodit, zmanipulovat tím mistrák."

„Nééé!" vyjekl zoufale Zmijozel a s prudkostí, kterou by od tak rozložité postavy člověk nečekal, vyskočil na nohy, až povalil stůl, na kterém byl zbytek jeho oběda i složka.

„Nevěřím ti," řekl Harry prostě a sebral Pravdomluvu pergamen, na kterém se snažil brk zaznamenat, vše co pravdivého Goyle vypustil ze svých úst. Čekal, že bude prázdný, ale opět se mýlil. Vše, co řekli, tam bylo zaznamenáno, slovo od slova. George ho varoval, že se jedná jen o zkušební produkt a nebude tak spolehlivý jako nitrozpyt nebo veritasérum, nicméně doufal, alespoň v nějaký výsledek. „Nevím, jak jsi oblafl můj Pravdomluv, ale povíš mi pravdu tak, jako tak," rozhodl se. Jediným švihnutím své hůlky zamkl dveře a tichým „Ševelissimo" si zajistil soukromí.