Dream (FF Ross Lynch)

3.kapitola

Taakže, máme tu třetí díl. nějakv poslední době nevím, jestli mám pokračovat..je tu vůbec někdo koho můj příběh baví?? Prosím komentujte, lajkujte..chci názory...příběh v podstatě ještě ani nezačal a už tu není moc lidí co by to četlo :( prosím..chci názory :( *LOVE YOU*

Po rozhovoru jsem si sbalila zbytek věcí a už jsem odcházela, když mě Michaela (tak se jmenuje ta slečna co se mnou dělala rozhovor) zastavila.

„Neměla by jsi chvilku?“ zeptala se mě.

„ Vlastně ano.“ Souhlasila jsem.

„ Víš, já tě znám.“

Nevěděla jsem co na to říct a tak jsem se jen usmála.

„ No, ale ne tak jak si myslíš. Jsem taky Rosser.“

Podívala jsem se na ní s nechápavým pohledem, protože jsem doopravdy nevěděla co tím myslí.

„  Vím, že máš dva Twittery, protože jsem tě na tom starým, jako malá sledovala.“

Začínala jsem to pomalu chápat, ale pořád mi nebylo jasné, co tím chce říct.

„ Přidávala jsi pořád příspěvky na Twitter Rosse Lynche. Vím to.“

„ Michaela Bestie?“ vzpomněla jsem si, že mě jedna Michaela kdysi na starém Twitteru sledovala. Neměla jsem tam tehdy tolik lidí, co by mě sledovali a tak nebylo těžké si je zapamatovat….

„ Ano.“ Ukázala na svojí jmenovku.

„Jdeš na ten filmový festival?“ zeptala se mě.

„ Jo, přišla mi pozvánka. Jsem z toho nadšená.“ Usmála jsem se.

„  Máš pořád ráda Rosse? Protože já náhodou vím, že na ten festival společně s R5 taky jde.“

„ Vlastně ano, pořád je poslouchám. A vážně? Jde tam taky?“

„ Jo jde, vím to, protože tam jdu s nimi udělat rozhovor. Mohla bych tě s ním seznámit.“

„ To bys pro mě fakt udělala?“ …..

Už od svých 12 let jsem byla zamilovaná do Rosse Lynche. Pořád jsem o něm mluvila, až to některé i štvalo. Vlastně jen díky němu jsem přežila některé špatné zážitky v mém dětství..hodně špatné. Vždy mi stačilo si představit, že ho potkám, on se na mě podívá a hned se do mě zamiluje a už sem se cítila o hodně lépe. Byli to jen dětské sny. Takové ty, co se v životě stát nemohou. Teď jsem, ale starší, vím, že se to nikdy nestane, ale i tak jsem ráda, že svého idola aspoň potkám.

Šli jsme na kafe a do večera jsme si povídali a pak jsme spolu šli domů. Vlastně bydlela kousek ode mě.  Rozloučili jsme se spolu, vyměnili si čísla a já odešla domů.

Tam jsem ihned zalehla a usnula…

Po pár dnech:

Za chvíli jdu na ten filmový festival a pořád tomu nemůžu uvěřit. Byl to vždy můj sen a teď se splní. Navíc mi Michel slíbila, že mě seznámí s Rossem. Je můj nejoblíbenější zpěvák, ale nikdo kromě mé rodiny o tom neví. Zvlášť noviny ne. A přiznám se, že bych byla ráda, kdyby to tak zůstalo.

Oblékla jsem si nové oblečení, pěkně jsem se namalovala, učesala a vyrazila jsem. Šla jsem pěšky, protože Hiet club je jen dva bloky od mého bytu.

Nikdy jsem tolik lidí neviděla. Ale ne jen tak nějakých lidí. Byl tam Cody Simpson, Harry Styles, ale taky Miley Cyrus. Sešli se tu snad všechny stars z celého světa. Nevěděla jsem kam mám jít první. Chtěla jsem se všemi seznámit, ale za chvíli měl začít první film a tak jsem pomalu šla dovnitř. Prošla jsem kolem stanu s občerstvením a všimla jsem si, že tam stála Michel s Rossem a R5. Ta si mě taky všimla.

„ Jéé Steph, pojď za námi.“ Zavolala na mě.

„ Rossi, tohle je Steph.“ Představila mě, jakmile jsem za nimi doběhla.

„ Ahoj“ řekla jsem s úsměvem. Díval se na mě, jako kdyby nad něčím přemýšlel, pak ale zakroutil hlavou a usmál se. Nevšímala jsem si toho.

„ No, my už jsme s rozhovorem skončili. Tak asi půjdu. “ Řekla Michel a odešla.

Chvíli jsme si povídali a pak se mě Ross zeptal: „ Za chvíli začíná první film. Nechtěla by jsi jít se mnou?“ už to bylo neuvěřitelné.

„ Moc ráda. “ usmála jsem se.

Šli jsme dovnitř clubu a posadili se. Ta chvíle byla k nezaplacení. Konečně jsem měla zase pocit, že mi všechno vychází. Že se mi plní sen.

Po skončení festivalu mě Ross pozval na kafe a já jsem souhlasila. Ten den byl…..byl dokonalý. Dobře jsme se bavili a tak jsem mu dala svoje číslo a odešla domů. Přišla jsem domů, lehla si na postel a hned jsem usla. Byla jsem tak unavená, že jsem se ani nevyslíkla. Probudila jsem až ráno s totální kocovinou. Všechno jsem si pamatovala až do té doby, když jsem šla s Rossem na kafe. Asi to nebylo jen kafe, ale doufám, že se nic nestalo. To by byl trapas, zvlášť kdyby to zjistili noviny. Ale i tak, jsem z toho měla úžasný pocit.