6. Matko?!

29 2 0
                                    

Dnes jsem se měla o Kristýnu starat jako každý den

A také přijel princ kterého si má vzít
Kristýna

Císař nám u snídaně pověděl že v naší čtvrti onemocněl člověk morem

„ A pokud mohu být tak směla mohu se zeptat jak vypadá ? ”

„ No je to starší žena , myslím že měla syna a má tmavé vlasy , bydlí v menším domečku a slyšel jsem že jí i zemřel muž ”

„ Teda alespoň to jsem slyšel ”

Dala jsem si vše do sebe až mi spadl talíř na zem

„ Slečno Veroniko stalo se snad něco?”

„ Já - matka o-ona ona jak-k by-la ”

Začal se mi klepat hlas

Přepadla mě panika

„ Veroniko klid posaďte se ”

Řekl Císař

Sedla jsem si tedy na nejbližší židli

„ Tak a teď nám srozumitelně řekněte co se stalo ”

„ Moje matka má nejspíše mor ”

Pořád jsem byla celá vyděšená

„ Slečno Veroniko pokud je to nutné můžete jít navštívit svou matku a vše zjistit ”

„ Děkuji ”

Hned jsem se šla převléci a vydala se na cestu

K našemu domku to trvá od zámku asi půl hodiny

Přišla jsem tam a zaťukala

Nikdo neotvíral

Proto jsem vešla dovnitř

Hned jako první jsem viděla bratra jak sedí na podlaze s šátkem na obličeji jak si hraje

Pozdravila jsem ho a on se hned kimacivím krokem přišel se mnou pozdravit

Já jsem ho objala a šla hledat matku

Našla jsem ji v kuchyni bledou jako stěna

Vařila oběd

„ Matko ?! ”

„ Veroniko .... Co tady děláš ”

Neodpověděla jsem potřebovala jsem si ujasnit

„ Ty máš mor ”

Nejdřív neodpovídala , ale pak smutně řekla

„ Ano ”

Mlčeli jsme

Najednou se k nám svým kimacivím krokem dostal bráška

„ Musíš si ho vzít k sobě ”

Řekla z ničeho nic matka

„ To nejde ”

_#_#_#_#_#_#_#_#_#_#_#_#_#_#_#_#_#_

Tak konec 6. kapitoly

Doufám že se líbí

Pohled Marie Kristýna u Vanes090

Epidemie moru : chudý zachránceWhere stories live. Discover now