2. díl úžasné série ParodyTale s dvakrát šílenými příběhy z domu plného Monster!!!
Inky Color moc dobře ví co to je mít tolik spolubydlících. ale rozbité okno už na ní je moc a pachatele začne nenávidět a ignorovat. Ale o to tu nejde! tady jde hlavn...
Probudila jsem se a protáhla se. Ale... Pak mi něco došlo... Hej Inky! Kde to seš? Světelnou rychlostí se zvednu ze země a nevěřím vlastním očím! ,,Já jsem v lese!?" Zpanikařila jsem. Ale pak mi došlo že já vlastně jedním oknem blbě vidím a ještě k tomu to může být jenom extrémně živej sen. Dala jsem sama sobě facku. ,,Jauu!!!" Vykřikla jsem ale pořád jsem se ještě neprobudila. Moje srdce začalo tlouct rychleji. A já si konečně uvědomila že tohle rozhodně není sen... ,,Pane bože!!! Co teď mám jako dělat!? Vždyť ani nevím co tu dělám a kde to vlastně jsem! A vůbec... V jakém lese to vlastně jsem!?" Zaslechla jsem křupání větviček... Podívám se za sebe a... Vykřiknu... Za mnou byli stíny které se schovávali za stromy. Byli celé černé a měli červené dokonce až rudé oči.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Leknutím jsem vykřikla a spadla na zadek. Jeden se za mnou pomalu začal plížit. Zvedla jsem se a dala se do útěku. Světelnou rychlostí blesku jsem běžela pryč. O něco jsem zakopla. Ležela jsem na zemi. Bolelo to. Hodně to bolelo. Nemohla jsem se vůbec zvednout. Ostrá bolest v mé noze byla pořád větší a větší. Měla jsem zlomenou nohu. Rozbulela jsem se a zjistila jsem že mi z nohy teče červená barva. (Ne krev ale opravdu doslova barva). Nebyla to žádná otevřená zlomenina ale obrovskej škrábanec kterej byl pomalu ještě červenější než rajče politý ketchupem. Omdlela jsem...
Pokračování příště...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
