Ráno jsem se probudila celá zlámaná s bolestí hlavy, protože jsem skoro celou noc probrečela.
Dopotácela jsem se do koupelny a málem jsem se lekla svého odrazu. Červené oči, rozcuchané vlasy, velké tmavé kruhy pod očima.Ukápla mi další slza. Protože jsem nemohla zapomenout na to slovo, co včera řekl... láska. Tak moc mě bolelo, to co se mezi námi všechno stalo. Myslela jsem, že budu v pořádku když odtamtud vypadnu, a taky že jsem byla, ale jenom do doby, dokud jsem neslyšela jeho hlas.
Zaslouží si tohle všechno ale bolí to.
Zase jsem začala plakat jako včera večer, ale pustila jsem proud vody ve sprše, aby to nešlo slyšet. Nechci Raye nějak znepokojit nebo mu přidělávat starosti.
Prohrábla jsem si vlasy a jenom koukala do zrcadla na chudinku, kterou nepoznávám... delší dobu. Vlezla jsem do sprchy a řekla si, že teď se vybrečím, a dokonce prázdnin už budu klidná... nebo se o to budu alespoň snažit. Prostě nahodím masku a už ji do konce prázdnin nesundám.
Šla jsem už namalovaná, oblečená do kuchyně z které šla naprosto božská vůně.
A s úsměvem na rtech jsem vešla do ráje.
ČTEŠ
Žádná hádka? Žádná láska.
RomanceÚryvek "Kdyby sis měl vybrat mezi mnou a tím co děláš, co by sis vybral Sebastiene?" Žádný vztah není bez chyb... Tahle knížka je o Dakotě a Sebastienovi - každý je úplně jiný, ale přitom jsou oba dva stejní. Že by věta "ROZDÍLY SE PŘITAHUJÍ" byla...