Impossible [Dramione]

Epilog

Po deseti letech
„Rose, běž pomoci mamince.“
Narcissa Malfoyová seděla na židli na verandě a sledovala, jak její snacha, ač ve vysokém stupni těhotenství, sbírá ovoce a nenechá si to nikým vymluvit.
Alespoň jí poslala na pomoc sedmiletou vnučku Rose.
Podívala se na dítě, sedící na dece a hrající si s kostkami. Její druhé vnouče, tříletý Simon. A za pár dnů se mělo narodit třetí, malá Claudie.
Hermiona mezitím nechala ovoce ovocem, vzala Rose za ruku a šly k verandě.
„Cisso, nevíš, kdy se vrátí Draco?“
Draco odjel na služební cestu a ten den se měl vrátit
„Nevím, drahoušku. Mohl by tu být každou chvíli.“
Opravdu, ozvalo se prásknutí a na zahradě stál jejich otec/syn/manžel.
„Tatííí!“
Rozběhli se k němu Rose se Simonem.
Hermiona se k němu pomalým krokem vydala taky.
„Ahoj, jak ses měl?“
„Perfektně, ale na to bude času dost, co vy, holky?“ položil jí ruku na břicho.
„My taky. Claudie se už těší na svět."
Draco vzal do jedné ruky Simona, druhou objal Hermionu kolem ramen, ta vzala za ruku Rose a spolu s Narcissou šli domů oslavit Dracův návrat.