Nahořklé pozadí.
Doufám, že cukr bude.
Brzy se posadí,
snad mi to pude.
Na dně trpké zklamání,
na vrchu pěnová odměna,
brzy se nakloní
a bude dobře oběma.
Cukr vedle prozatím
a mléko též.
Něco vám prozradím,
ona fakt přišla,
není to lež!
Brána řečníka je otevřená,
proudí ven odpad.
Přirozenost a myšlenka uzavřená.
Jak jsem to dopad?
Převrhla kávu,
dole je pěna,
v duchu vlasy si lámu,
nahoře trpká zrna.
Utíkám s jekotem,
s očima na dlani.
Zamrznu s brekotem,
Sýkorka na rameni.
![](https://img.wattpad.com/cover/159634307-288-k190402.jpg)
ČTEŠ
(NE)Všední poezie
PoetryPoezie plná okolí mého i cizího. Doufám, že nikdo nepochopí ukrytý významy. Nehledejte je pokud je neuvidíte po prvním přečtení. Nemá to cenu. Stojí to za hovno. Celá tahle sbírka.