Káva

78 3 2
                                    


Nahořklé pozadí.

Doufám, že cukr bude.

Brzy se posadí,

snad mi to pude.


Na dně trpké zklamání,

na vrchu pěnová odměna,

brzy se nakloní

a bude dobře oběma.


Cukr vedle prozatím

a mléko též.

Něco vám prozradím,

ona fakt přišla,

není to lež!


Brána řečníka je otevřená,

proudí ven odpad.

Přirozenost a myšlenka uzavřená.

Jak jsem to dopad?


Převrhla kávu,

dole je pěna,

v duchu vlasy si lámu,

nahoře trpká zrna.


Utíkám s jekotem,

s očima na dlani.

Zamrznu s brekotem,

Sýkorka na rameni.

(NE)Všední poezieKde žijí příběhy. Začni objevovat