Ruka věčně zpocená,
mysl poškozená strachem,
druhá ruka ztracená,
má existence je jen prachem.
Další drobek k úklidu,
poletuji ve vzduchu,
vidět jsem jen ve svitu,
bez emocí, bez vzruchu.
Ten pot setře pouze tvoje ruka,
zhasni, ať mě nevidíš,
ukončíš tím moje muka,
chytni mě a pochopíš.
YOU ARE READING
(NE)Všední poezie
PoetryPoezie plná okolí mého i cizího. Doufám, že nikdo nepochopí ukrytý významy. Nehledejte je pokud je neuvidíte po prvním přečtení. Nemá to cenu. Stojí to za hovno. Celá tahle sbírka.
