První hraničářka: Zapomenutá minulost

Sedm

,,To, že jsi na jarmark dostal volno, neznamená, že budeš chytat lelky," prohlásil u snídaně Narn. ,,Snaž se být nenápadný," nabádal ho přísně, když dopíjel misku kávy, a pak mu podal několik mincí. ,,Kup si něco k obědu."

,,Díky, mistře." usmál se Ranger, strčil mince do měšce a zapl si sponu pláštěnky. ,,Do západu slunce budu doma." oznámil a plně ozbrojen vyrazil osedlat Diabla. Kam jedeme? podíval se tázavě koník. ,,Na jarmark. Dnes máme volno." odpověděl tiše Ranger a vyvedl vraníka před chatu.

Vytrvalým klusem se za půl hodiny se dostali na tržiště. Ranger nechal Diabla stát na kraji lesa se slibem, že mu k obědu přinese jablko a džber vody - trávy bylo všude dost. Obchodníci právě otvírali krámky a Ranger se rozhlížel po prostranství, dokud nepostřehl majitelku zelených očí, jak právě vykládá na bílou utěrku sladké koláčky.

Neslyšně se proplížil za ostatními stánky k tomu jejímu. Zezadu jí zakryl oči a zastřeným hlasem řekl:,,Kdo jsem? Hádej třikrát."

,,Třikrát Ranger." odpověděla obratem Miris a s úsměvem se na něj otočila. ,,Jak?" nechápal Ranger. ,,Jenom můj oblíbený hraničářský učeň se umí takhle plížit. No, možná ještě tvůj mistr, ale ten by těžko hrál tyhle hry." pokrčila rameny.

,,A teď dovol. Musím ještě vyskládat housky." vtiskla mu malou pusu na líčko a on jí podal košík s houskami. ,,Dobrou tržbu." popřál jí poněkud zaraženě.

,,Kam jdeš?" zajímala se. ,,Budu tady někde." udělal rozmáchlé gesto směrem k tržišti. ,,Musím si něco zařídit, ale budu se snažit být na doslech." usmál se a zmizel ve stínu za vedlejším stánkem.

Skrytý ve stínech a hluku začínajícího jarmarku se připlížil ke stánku své rodiny. Rafe pomáhal Rosalie vykládat kůže. Bylo jich o dost méně, než na minulém jarmarku před půlrokem, kdy je jimi zásoboval Ranger. Rafael právě natáhl ruku k jednomu kusu, když právě tu kůži popadl Ranger a rozložil ji. ,,Rafe, já se opravdu chci stát hraničářem, ale chci také zůstat tvým bratrem." podíval se na něj zkroušeně.

Rafael mu pohled opětoval. Ten jeho byl ale tvrdý jako kámen. ,,Rangere,... nechtěj to po mně. Nedokážu žít s tím, že jsi jeden z nich. Co tě učí? Černou magii? Kouzla? Dokázal bys mě bez pohybu zabít?"

,,Hraničáři nepoužívají magii. To, co je dělá neviditelnými, je tahle pláštěnka a to, co je dělá tak nebezpečnými jsou hodiny, dny, měsíce a roky cvičení s lukem a noži. Neboj se jich. Respektuj je."vysvětlil Ranger.

Najednou se dostal do objetí své matky.,,Rangei, jsi to ty?" zeptala se ho se slzami v očích. ,,Jsem to já, matko." potvrdil. ,,Jsem tak ráda, že tě vidím." usmála se a pak se rozkašlala. Ranger se na ni znepokojeně podíval. ,,To nic není." ujistila ho.

,,Musím jít." oznámil a ztratil se jim z očí. Celý trh probíhal poklidně. Vždy, když si Ranger myslel, že si ho někdo mezi lidmi všiml, schoval se do stínu stánků. Miris dostala na pozdní odpoledne volno. Sedli si s Rangerem na travnatý kraj lesa a Miris se zaujetím pozorovala vraníka.

,,Jak se jmenuje?" zeptala se a Diablo se podíval na Rangera. Jak se jmenuje? vyzvídal. ,,Miris, Diablo. Diablo, Miris." představil je. ,,Ty k němu mluvíš?" podivila se dívka. ,,Ano, to pochopí jen hraničáři... Aspoň tak to říká mistr."

,,Proč nikdy mistra nenazýváš v cizí přítomnosti jménem?"naklonila hlavu  ke straně. ,,Nepřeje si to. Hraničáři nemají rádi pozornost." pokrčil rameny Ranger. ,,Ale není děsivý nebo zlý."

,,Nevěřím, že hraničáři používají kouzla. Nebo snad ano?" přimhouřila oči. Ranger se uchechtl. ,,Jestli ti tohle," dal jí sáhnout na hrubou látku pláštěnky. ,,Připadá jako kouzlo, tak opravdu umíme čarovat."

,,Rafael... Je to tvůj bratr, že?" ujistila se Miris. ,,Jsme z  jedné rodiny. Nenávidí mě za to, že jsem se přidal k hraničářů. Bojí se." upřesnil zastřeným hlasem. ,,Budu muset jít. Nesmutni." usmála se, vtiskla mu polibek na tvář a odběhla zpět k tržišti.

Ranger se za ní zasěně díval, pak nasedl na svého vraníka a vyrazil domů.

______________________________________________________________________

Bonjour!

Konečně jsem se zase dokopala k napsání kapitolky. Předem se omlouvám za chyby. Vote nebo koment potěší.

Au revoir.

Ella_Lupinova