Příliš starý - První část

64 2 2
                                    

,,Dobrý den! Prosím do České Lípy. " usmála jsem se na starého řidiče v autobuse, zaplatila peníze za jízdu a sedla si k nejbližší sedačce skoro u řidiče, jelikož se mi dělá zle a nerada bych pozvracela sebe a všechny okolo.

Netrvalo dlouho, než jsem se s řidičem zapovídala a zjistila jeho jméno, že má dvě děti, manželku, auto a psa, který se jmenuje Max.

,,Tak ahoj Laro!" zatroubil mi, když jsem vystoupila a mířila si to ke škole.
***

Další ráno jsem znova jela autobusem, kde zrovna řídil stejný řidič co večera.
,,Dneska bohužel jedu jen na hlavní nádraží, ale neboj, nějak to vyřešíme." usmál se a naúčtoval jízdu.

Když jsem se dozvěděla, že mě chce odvézt ke škole svým autem, lekla jsem se.
~ Nastala má velká herecká kariéra, kdy jsem se podívala na mobil a vzdychla ,,Tak nakonec máme sraz u náměstí."

Autobus zastavil na zastávce a já se rozeběhla tam, kde jsme měli opravdový sraz s mou kamarádkou. ~ Musela jsem běžet do prudkého kopce na náměstí a pak rovnou ke škole.

Celý den se nic zajímavého nedělo. 
***

Poslední ráno, které vám píšu jsem znova nastoupila k tomu samému řidiči, se kterým jsem jela až k mé škole, kde když jsem odcházela z autobusu našpulil rty, položil na ně ruku a udělal gesto posílajícího polibku.

Skoro ihned na to, než jsem stačila naznačit, že mu vymlátím zuby, mě stáhl z autobusu silná a vysoká postava, která mi před řidičem dala pusu s následným vztyčením prostředníčku na jeho maličkost.

//Laro-chan? Dare dare?  😊😂😇

Příběhy ~ = Kuroko no BasketWhere stories live. Discover now