Dangerous boy (Big Bad Boy 4) [CZ1DFF]

32.chapter [Nothing lasts forever]

Máme tu další kapitolu a nepochybně i další věnování :') Tentokrát jsem se to snažila trošku zkrátit,takže tuto kapitolu chci věnovat hned dvěma mým čtenářkám :) @klarakmuzikova a @Braviss :) (Doufám,že jsem jména napsala dobře -.- :DD)

Klárko :) K tobě -> Víš,že tě mám strašně ráda^ Podporuješ mě už skoro od začátku a já si toho neskutečně vážím :) Nádherně popisuješ všechny trable s Niallem ve své knížce ;33 Hrozně ráda jí čtu,prostě :') Když je čas,pokaždý na ní kouknu ;33

A Jane :O :) (podle Asku :DD) Teď k tobě :') Jsi hrozně milá holka a totálně si mě dorazila tím,jak si mi napsala o ty moje "autorský práva" u Things k jednomu z gifů :O (Víme,o kterým mluvím ;33) :) Jsem strašně ráda,že mám takovou výjimečnou čtenářku jako jsi ty ;33<3 Devčátka moje maličká^ Nic nebudu protahovat,užíjte si kapitolku a doufám,že se ta druhá z vás nezlobí,že jsem označila ve věnování jen jednu :OO I adore you my girls <3

Minnie <33

×

"Zaro,zlato,uklidni se" brouknu do telefonu a podívám se na Nialla,který je vážně nadšený tím,že právě volám. Ovšem,může vám být jasné,že jeho nadšení myslím ironicky.

Zažin telefonát nám totiž.. ehm,zkazil milostnou chvilku.

"Ale chápeš,já mám o něj strach" ozve se v telefonu Zařin ubrečený hlas.

Lakynn odjel na svou vojenskou misi a měl se z ní vrátit na dva týdny o Vánocích,jenže nepřijel.

"Třeba mělo jeho letadlo zpoždění,sněží v celé Evropě,tak se nediv" optimisticky se snažím Zaru přivést na jiné myšlenky.

Zvednu se a začnu se soukat do svých šatů.

"Nialle,pojď sem,prosím" zašeptám na nahého snoubence,který se dál peleší v peřinách,mezitím co Zara povídá:

"Jenže on mi ještě ráno volal,že poletí odpoledním letadlem a.. To bylo na mě?"

"Ne,jen na Nialla" odvětím "A kdy mělo letadlo přiletět do Londýna?"

"Ach bože!" přeruší mě Zara "Já vás ruším? Panebože,Sophie! Proč si to neřekla dřív? Agrrr,já jsem nechtěla..-"

Niall mi pomáhá zapnout zaseklý zip na zádech.

"Zari,v pohodě,ano?" odvětím a sleduju Nialla v zrcadle,jak se pere s jezdcem u zipu "Určitě se to vysvětlí. Není zase tak pozdě,třeba ještě přijede.."

"To si děláš legraci" řekne.

Kontrolně se kouknu na ciferník hodin u dveří a doopravdy - Asi si Zara vážně myslí,že si dělám srandu.

Je totiž něco po dvanácté.

"Promiň,trošku jsem ztratila pojem o čase" omluvím se.

"A někdo ztratil pojem o soukromí a to ty nejsi" dodá Niall a já ho ukřivděně trefím do ramene.

"Neomlouvej se,každý se někdy splete" ozve se Zara s mnohem lepším tónem v hlase.

"Kdyby se cokoliv stalo,dej mi vědět,ano?" ujistím se.

"Dobře,když na to budu mít odvahu" odvětí Zara a rozloučí se se mnou.

Mé šaty už konečně vypadají tak,jak mají.

"To tě tak vytočilo,že.. jsme- ehm,to?" začnu se zakoktávat hned po tom,co položím svůj telefon na noční stolek vedle neustlané postele.

"Ani nevíš jak" zavře oči a sedne si na palandu u okna.

"Děláš,jako by nebyl čas někdy jindy" usměju se na něj a pomalu se k němu přiblížím.