Nazvat někoho svým nejlepším přítelem může znít ohraně a hlavně už to není tak speciální jak by to pravděpodobně být mělo. Lidé už se nazývají nejlepšími přáteli po pár dnech co spolu sem tam prohodí pár slov a právě tím ztrácí to kouzelné slovní spojení význam.
Přesto jsou stále lidé co mají opravdové nejlepší přátele. Vlastně je jich plno.
Lidé, co si stojí po boku už od malička a zkrátka nenechají nic jim překazit to obrovské pouto co si mezi sebou vybudovali.
Každopádně něco přece jenom to pouto zkazit může. Nebo také někdo.
Ano, Luke i Ashton byli jen malí kluci. Zatímco Lukovi už táhlo na 7, Ashton byl o dva roky starší. Ale i přesto si neskutečně rozuměli.
Ashton byl ten starší a moudřejší, ten co Luka vždy zachránil před nebezpečími venkovního světa. Zatímco Luke byl malý, tupý kluk který si ani neuvědomoval jak nebezpečný svět opravdu může být.
Někdy ovšem i v Ashtonovi něco přeskočilo a i on zatoužil po dobrodružství. Většinou tedy potom, co Luke dostal nějaký naprosto absurdní nápad, Ashton se mu ho snažil vymluvit, ale po chvíli to vzdal a nakonec se k němu přidal. Byl stále jenom dítě a také potřeboval svojí denní dávku dobrodružství.
Tentokrát se ale něco zvrtlo.
Jako každý večer, Luke s Ashtonem seděli ve stromovém domku na Ashtonově zahradě, zatímco si Ashton četl a Luke si stále jenom stěžoval na to, jaká je tam nuda.
To už Ashtonovi nedalo a prostě to vzdal a odložil knihu s tím, že udělají další z jejich dobrodružství. Už nespočetně krát bojovali s monstry na Ashtonově zahradě, hledali draky v lese kousek od jeho dobu nebo trhali kouzelné květiny pro lektvar krásy (někdo by to také mohl nazvat jahodovým koktejlem). Ale tentokrát to chtělo něco jiného. Něco, co ještě nikdy nedělali.
Pravděpodobně ani jeden z nich už si nepamatuje čí to byl nápad, ale teď už určitě oba dobře ví, že to byl zatraceně špatný nápad.
Jen kousek od centra města byl opuštěný dům. Opravdu opuštěný... Byl zanedbaný, špinavý, pravděpodobně plný špinavých jehel a bakterií, ale to samozřejmě oni vědět nemohli. To ani nebyl ten největší problém.
Jelikož byl dům opravdu starý, byl celý pochroumaný a zkrátka nestabilní. Když se Ashton i Luke dostali dovnitř, najednou je přepadl zvláštní pocit. Ale ani jeden nechtěl přiznat že se bojí. Přece to nejsou srabové.
Ashton jako ten chytřejší zůstal v povzdálí a jenom pomalu následoval Luka. A Luke mu musel ukázat že on se nebojí. Ashton byl vždycky odvážný a on prostě musel být jako him.
Takže poté, co Ashtonově nervózně oznámil že nahoře určitě budou monstra které musí porazit, pomalu se vydal do schodů.
Ten dům byl opravdu moc starý. A nestabilní, jak už bylo zmíněno. Proto by schody nebyly nejlepší volba. Ale znovu, Luke byl moc malý na to aby to věděl.
Schody ještě nebyly největší problém. Spíše vrchní patro byl ten problém. Část vrchního patra sloužila spíše jako vnitřní terasa, byla obklopena zábradlím a podepřena jen dvěma dřevěnými sloupy, které už byly prokousané termity. Proto když Luke došel k zábradlí aby ukázal Ashtonovi že byl opravdu statečný a došel až nahoru, bylo slyšet hlasitě křupnutí a potom obří rána.
Ve vteřině Luke ležel na zemi, stočený do klubíčka zatímco hlasitě brečel. Kus ostrého dřeva uloupnutého ze zábradlí měl zabodnutý v ruce a jeho pravá noha byla stočená do opravdu nepříjemného úhlu.
A Ashton brečel také. Přestože mu se nic nestalo, zlomilo mu srdce vidět Luka v tomhle stavu. Byli moc malí na to mít mobily, ale naštěstí Luke nebydlel daleko.
Takže Ashton běžel co mu síly stačilo a během pár minut už zvonil na Lukovu matku. Poté co uklidnil svůj hysterický brek a vysvětlil ji co se stalo, rychle ho následovala k Lukovi a už po cestě volala sanitku. Zavolala také Ashtonovým rodičům a požádala je, aby také přišli.
Poté co sanitka dorazila a převzala si hysterický brečícího Luka, dorazil i otec chudáka Ashtona. Jelikož Luke byl v moc velkém šoku na to, aby něco vysvětlil, spadlo to všechno na Ashtona.
Lukova matka byla vzteky bez sebe a oznámila Ashově otci, že pokud někdy uvidí Ashtona v blízkosti Luka, zažaluje je a dostane je do obřích problémů.
Ashton skoro prosil na kolenou aby ji nechala alespoň naposled navštívit Luka v nemocnici, ale ona byla neústupná. Nakonec Ashtonův otec vzal Ashtona domů a Lukova matka šla navštívit Luka, aby mu vysvětlila jak hrozný člověk Ashton byl a jak si Luke zaslouží někoho mnohem lepšího...
Někdo zkrátka dokáže zničit i tak silné pouto. A Lukova matka byla člověk, který to ani neviděl jako něco špatného. Byla ráda, že už se Luke nestýká s Ashtonem, ale ani si nevšimla, že poté co se Luke dostal z nemocnice, strávil většinu času u okna kde sledoval Ashtonův dům přes ulici a pokaždé, když Ashton vyšel ven, Lukovo srdce se rozbilo ještě na menší kousíčky. Každopádně jeho matka měla co chtěla. Luke už byl 'v bezpečí'. Zamčený doma, pod dozorem jeho matky která ho dokonce vzala ze školy a začla ho učit sama a samozřejmě mu také nezapomínala každý den připomínat jak příšerná Ashtonova rodina byla.
A když vám někdo takto vymývá mozek celých deset let, prostě už to po čase vzdáte a uznáte že ten lhář má zkrátka pravdu, i když jeho slova mají od pravdy míle daleko.
//
Pamatuje si mě ještě vůbec někdo? xd
Hádám, že ne ... Njn, neukázala jsem se tu tak rok, možná i déle. Každopádně jsem zpět a budu se snažit být alespoň trochu aktivní.
Budu moc ráda za váš názor, komentáře, voty, cokoliv.
V další kapitole už bude Luke sedmnáctiletý, takže se nebojte, že celý příběh bude napsaný v tomto stylu. Samozřejmě v další kapitole už budou dialogy a všechno bude tak jak má.
//
ČTEŠ
The Treehouse Buddies //Lashton, cz
Fanfiction// Nazvat někoho svým nejlepším přítelem může znít ohraně a hlavně už to není tak speciální jak by to pravděpodobně být mělo. Lidé už se nazývají nejlepšími přáteli po pár dnech co spolu sem tam prohodí pár slov a právě tím ztrácí to kouzelné slovní...
