CLANCY_S JOURNAL CZ

018 07MOON 18

Nemůžu uvěřit, co jsem právě viděl. Stále se to snažím pochopit. Po celou tu dobu jsem si byl jistý, že jsem sám – osamocená duše v tomhle obrovském neznámém světě. Ale po pár dnech na cestě jsem se podíval dolů a viděl jsem postavu, jak jde stejnou cestou jako já. Schoval jsem se do jeskyní a štěrbin, snažil jsem se co nejlépe skrýt, ale jeho cesta vedla přímo prostředkem příkopu. Byl jsem dost zvědavý na to, abych ho sledoval. Vypadal, že na něj strach z neznámého nemá vliv – strach, který má tendenci mě ochromovat. Chová se, jako by byl pro něj terén známý, jako kdyby tu už někdy byl.

Zatímco jsem byl pohroužen ve své zvědavosti, objevili se. Slyšel jsem o nich v Demě, ale myslel jsem si, že ty příběhy jsou pouze mýty. Deset, dvacet, pak to vypadalo, že se na vrcholcích útesů objevilo sto Banditů a všichni se dívali na něj dolů. On se na chvíli zastavil, aby se na ně podíval, následně pokračoval ve své cestě. Jeho energie se změnila a já si nebyl jistý, jestli byl vyděšený nebo povzbuzený jejich zlověstnou přítomností.

Varovali ho předtím, co přijde. Bylo to rozmazané. Nejdřív jsem viděl postavu, pak Bandity. Objevil se tam Biskup na bílém koni a stále se přibližoval.

Postava se zastavila a čekala. Když Biskup zastavil, podíval se nahoru, přímo na mě, takže jsem se skryl hlouběji do jeskyně. Přítomnost oděného jezdce muže paralyzovala. Stál klidně, když se k němu natáhly ruce, aby mu zamazaly krk. Nikdy jsem neviděl, aby měl Biskup takovou moc. Keons se vždycky zdál jemný a milý – tenhle biskup, alespoň tady, byl úplně jiný.

Tak jsem běžel. Běžel jsem tak dlouho, jak jen moje nohy a plíce svedly. Možná tenhle zápis bude důkaz, že to, čím jsem byl svědkem, nebyl sen. Milion otázek mi vytanulo na mysli. Nejsem jediný, kdo cestuje skrz Příkop?

Půjdu kousek dál a možná si trochu odpočinu. Možná jsem udělal chybu, že jsem odešel. Tenhle bod, mezi dvěma místy mi přijde jako nekonečná a beznadějná propast. Minimálně Demu jsem znal a ve chvílích, jako je tato, mi chybí to, co znám. Bude to mnohem drsnější, než jsem si představoval. Všechno je tu neznámé. Dnes jsem poprvé poznal přítomnost ostatních a cítím se víc sám než kdy dřív. Zakryj mě.

-Clancy