14.

441 31 26
                                    

Přípravy byly v plném proudu. Turnaj se blížil každým okamžikem. Zbývaly dva dny do zahájení. Darel pilně pracoval na šatech pro Serafinu. Úkol to nebyl snadný, protože musel brát Serafininy míry, zatímco se prala se Cyrusem. Tedy, šermovala,  samozřejmě, ale pro mnohé diváky by to vypadalo úplně stejně. Naštěstí si s tím Darel dokázal poradit. Byl opravdu nadaný. Nejen, že uměl úžasně kreslit, ale také jim už mnohokrát navrhoval a šil oblečení. 

Robb a Nolan  obstarávali materiál na kostýmy.  Právě teď byli někde ve městě, zatímco ostatní dělali přípravy přímo v doupěti. A to platilo i o Serafině a Cyrusovi, kdyby se tedy ti dva na chvíli soustředili. Zatím to tak moc nebylo a tak plány vymýšleli spíš Jason a Phil, mezitím, co se snažili nesmát nad těma dvěma. A byl to úkol složitý, protože ti dva neustále jen vyváděli hlouposti. Například právě teď.

Cyrus se opřel Serafině o hlavu. Ta se zamračila. Tohle ji tak rozčilovalo a nejhorší na tom bylo, že Cyrus to věděl! A tak si nakvašeně založila ruce na hrudi, odfrkla si zvedla pohled nahoru. Cyrus se ušklíbl svým křivým úsměvem. ,,Děje se něco, Sero?" usmál se na ni sladce jako cukr.

Serafina našpulila rty a lehce zavrtěla hlavou, jelikož měla co dělat s tím aby ho udržela. Byla přeci jen drobnější postavy. A on se do ní opíral docela silně.

,,Ne, vůbec, jen si říkám, jestli máš pohodlí?" ,,Ale to víš že ano," odvětil pohotově a opřel se ještě víc, takže teď jeho celá váha spočívala na dívce. Serafina se ušklíbla, protože dostala nápad. ,,Tak to mě nesmírně těší," pronesla sametovým hlasem a jednoduše udělala krok do strany, takže Cyrus ztratil rovnováhu a skončil na podlaze. ,,Jemináčku, to jsem nechtěla," povzdychla si Serafina se škodolibou radostí. Tentokrát se zaškaredil Cyrus. To Seru rozveselilo ještě víc. ,,Poslyš, nekončíš tam nějak často?" mrkla na něj a potom na podlahu. ,,Náhodou, mně se tu líbí," řekl a aby to potvrdil založil si ruce za hlavou. Dívka obrátila oči sloup ,,No tak už vstávej, ty herečko jedna." Cyrus se zasmál. ,,Rozkaz, paní," a napřáhl k Serafině ruku. Ta otevřela pusu. ,,Já ti mám pomáhat?" tázala se nevěříc svým očím.  ,,Samozřejmě," odvětil prostě Cyrus, jako by to byla ta nejjasnější věc na světě.  ,,Tak ty mě tu vyrušuješ z plánování akce a já ti mám pomáhat? Nechceš mi vysvětlit proč?" ,,Protože jsem úžasný?" Ušklíbl se na dívku. Serafina protočila oči. ,,Fajn, pomůžu ti, ale jen proto, abych tě tam mohla shodit znovu."

Nakonec k němu přeci jen natáhla ruku. Jenže to byla veliká chyba. Jakmile totiž Cyrus stiskl dívčinu ruku, strhl ji k němu na zem. Teď se válela vedle něj, ale naštvaná nebyla. Naopak, rozesmála se na celé kolo a Cyrus s ní. Jen kluci se divili a dívali se na ně jako na blázny. Možná jimi skutečně byli, ale kdo by jim to měl za zlé.

,,Ne, musíme šermovat, pohni," řekla dívka, když se dostala na nohy. ,, Ještě moment," dohnal je Darel z druhého konce doupěte. Setafina se usmála. ,,Ano?" otočila se a překvapeně ho sledovala, jak na stůl před nimi vysypal role několika papírů. Teprve když vzala jeden, pochopila, že jsou to návrhy na jejich kostýmy. ,,Nesahat, mám tam vyznačené rozměry," Darel ta poslední slova řekl o něco tišeji, potom se zarděl a podrbal se na zátylku.

Cyrus se mezitím zvedl a nahrnul se ke stolu a schválně Serafinu trochu odstrčil. ,,Jé, kde, ukaž, co?" Natahoval s hraným zaujetím krk a zároveň zakryl dlaní Serafině oči. Cyrus měl poměrně velké dlaně, takže v tu ránu Serafina nic neviděla. A toho využil její společník. ,,Jé, Serafino, vidíš to taky? To je krása!" povykoval. Ale právě teď Serafině došla trpělivost. ,,No tak to by stačilo, a ven!" řekla a jala se odtlačit Cyruse směrem ke dveřím. ,,A hned, jsi rušivý element a nemůžu se soustředit takže teď koukej jít šermovat, jinak si mě nepřej!" ,,Ale já jsem přeci úžasný?" zakňučel, ale nechal se vystrčit ze dveří. ,,Dobrá, pane úžasný, koukej šermovat, jinak jsi bez večeře! Johne, opovaž se nad ním slitovat." John stěží zadržoval smích. ,,Rozkaz, paní." zasalutoval. ,,Ale notak, Johne, kamaráde, to mi přeci nemůžeš udělat," dělal Cyrus smutné oči. ,,Jen běž, Cyrusi, my ti možná něco necháme," vyprskli smíchy Jason a Phil. Cyrus uraženě ohrnul nos a hned na to si vyhrnul rukávy u košile a popadl svůj kord. ,,No dobrá, tedy, když mě tu nechcete, jdu. Možná umřu, zraněn, bez pomoci, sám, samotinka, samotný. Nechtěný," odfrkl si rádoby smutně. ,,Však ty to zvládneš," ušklíbla se blahosklonně Serafina. ,,Nejméně dvě hodiny, jinak ani suchá kůrka," pravila přísně a zavírala dveře. To však ještě zahlédla, jak se na ni Cyrus pitvoří.

Tak, kde jsme to byli?" ,,Boty," řekl Darel. ,,Boty?" zvedla Serafina obočí. ,,Ano, nevím, jak je vyřešit. Musí se hodit na ples a ke kostýmu, ale měly by být praktické, ale taky úchvatné, je to složité, nevím jaké." ,,Hm, to je asi pravda," kývla Serafina.

Kluci se po sobě podívali. To opravdu probírali jako problém boty?
Ale spíš to vypadalo, jako problém, kterému rozumí hlavně dívky, a taky Darel.
,,Potřebuji zazářit, chceme přeci abych přitáhla nějakou pozornost."
,,A musí být pohodlné ale zároveň neobyčejné." Phil vyprskl smíchy, protože tohle už na něj bylo moc.
,,Jo, mohla bys mít boty třeba ze skla," řekl pak.
,,Nebo z porcelánu," přizvučí mu John. Dívka po obou vrhne káravý pohled. ,,A já bych v tom měla chodit jak? Nechcete mi to prozradit?"
,,No tak dobře, budeš mít obyčejné zlaté střevíčky, co ty na to?" zeptal se Sery Darel a ta kývla. ,,Dobře, tak já se stavím za Robbem a Nolanem ve městě a dokoupím potřebné věci a pak..." V tom jej přerušila sama Serafina, když hlasitě vyjekla a praštila se do čela. ,,Ne! Já měla být ve městě! To snad ne!" Všichni tři kluci se na sebe podívali. ,,Moje macecha, trh, ti budižkničemové, mám tam být! Musím jít, hned!" Serafina začala spěšně pobíhat po místnosti a brát si svoje věci a ani se dál moc nesnažila to klukům vysvětlit. Ale oni chápali, pomohli jí do kabátu a rychle ji spustili výtahem dolů, kde usilovně trénovali všichni ostatní kluci a světe div se! Dokonce i Cyrus!

,,Pánové, musím jít," nasadila svůj generálský tón, ,, povinnosti mě volají, očekávám vaše nejlepší výsledky." Všichni kluci se opět zatvářili rádoby vážně a kývli. ,,A teď mě omluvte, hodlám omylem podrazit nohy mým nevlastním bratrům náhodou u stánku s rybami," zažertovala s vážnou tváří. Všichni se zasmáli a rychle se rozloučili. Pak už Sera nasedla na koně rychle jela k domu. Vlastně, to by mohl být docela dobrý nápad.

Tak trochu jiná PopelkaWhere stories live. Discover now