Oslava (iwaoi)

4.

Vylezu ven a raději zůstanu stát u dveří do sprch. Nevím, co si o tom myslet. Nezdá se,  že by byl naštvaný, ale člověk nikdy neví.

,,Emm...  Ahoj?" Pozdravím s nervózním úsměvem. Pamatuje si vůbec něco? Tak nějak doufám, že ano, ale zároveň bych byl raději,  kdyby ne. Nah, je to složité. Potřeboval bych si od mimozemšťanů půjčit stroj na čtení myšlenek, abych věděl na čem sem.

,,Chci si s tebou promluvit," pravil vážně. Je nějaký klidný. Mám z toho špatný pocit.

,,A o čem?" Tvářím se zvědavě. Opravdu by mě to zajímalo.

,,Nebudu s tebou mluvit přes celou místnost," zamračí se. 

,,Mně to vyhovuje," zasměju se a podrbu se na zátylku. Nebudu sedět naproti němu a čekat, až mě zabije. To tedy ne.

,,Tak teda mluvit nebudeme," pokrčil rameny. ,,Ale pak si nestěžuj a nefňukej jak malá holka," probodl mě pohledem.

Začínalo mě to zajímat, čím dál tím víc. Třeba je to jen léčka, abych přišel k němu. Chce mě zabít za včerejší sex. A nebo ne. Taky si může chtít normálně promluvit.

,,Dobře." Překývnu a pomalými kroky se vydám k němu. Sleduju každý jeho pohyb a čekám, kdy se mě pokusí zabít. Nakonec usednu na lavičku naproti němu. ,,Takže?" Nadzvednu obočí.

,,No," odkašle si, jakoby si dodával odvahu ,,Vím, že jsme spolu spali," řekne a upřeně se na mě zadívá.

Vykulím oči a uvědomím si jednu věc, které jsem si nevšiml. Iwa-chan je nahý! Jediné, co mi brání vidět všechno je mikyna. Oh, sakra.

,,Podle tvojí reakce je mi jasny, že si to pamatuješ. Takže mi řekni... Proč si semnou spal?" Tvářil se tak vážně, ale bylo vidět, že je děsně nervózní.

,,No," zasměju se. Co mu mám říct?  Pravdu? Nebo si mám vymyslet nějakou lež, ale jakou!?

,,Chci pravdu!" Zavrčí.

,, Iwa-chan, ono to...  No...  Já...  Víš.." povzdechnu si a promnu si obličej v dlaních. ,,Není to snadny říct. Řekl by si mi, že mě miluješ, kdyby si věděl, že tvoje láska není opětovaná?" Zadívám se na něj smutně. Tak a je to venku.

Zvedne se a jde ke mně. Čekám ránu.  Je to Iwa-chan, co jiného bych měl čekat. Nikdy nebude moji lásku opětovat.

Dřepne si a zničeho nic mě políbí. Zaraženě hledím do jeho krásných očí. Opravdu se to právě děje?

,,Taky tě miluju," odtáhne se.

Oči se mi rozzáří radostí. Oh, bože!  Bože! Bože, děkuji!

,,Iwa-chan!" vykřiknu a skočím mu kolem krku. Tak trochu neudrží rovnováhu a oba spadneme. Já naštěstí do měkého.

,,Já tě zabiju, Shittykawo!" Zavrčí a začne mě dusit v obětí.