Ratcatcher. [Detroit ff]

2.

Ralph vzal deku, kterou měl prodavač na židli, balený sýr a čtyři dolary. "Ralph musí odsud. Malá Zima zůstane schovaná," řekl a vyběhl z obchodu.

Celý vystresovaný běžel podzimní krajinou dál od silnice. Slzy mu tekly po tvářích. Hořce litoval svého činu.

Jeden z jeho biokomponentů se příliš přehřál, a tak nemohl pokračovat. Sedl si do trávy a zabalil se do deky, aby ochránil krysu.
"Zima jediná ví, že Ralph nechtěl. Ona jediná mu rozumí," šeptal a hladil jí přitom srst. Najednou jeho ruka vystřelila do kapsy kabátu a vytáhla kus sýra.
"Ralph ti vzal sýr, chceš sýr?" usmál se a nabídl ho Zimě. Ta si ho s tichým pištěním vzala a okamžitě začala jíst. "Zima musela mít hlad," posmutněl. Pak se ale náhle zase usmíval jako sluníčko. "Už je to dobré, Zima má co jíst!"

Brzy ráno vysvitly paprsky slunce. Byl podivně teplý den a to se Zimě líbilo. Ralpha probudilo vydatné šustění listnatého lesa v okolí a nezvyklé teplo okamžitě zaznamenal. "Zima vylezla z kabátu," usmíval se.

Ještě chvíli leželi v trávě, když nedaleko slyšeli pištění. Něco ne moc velkého běželo trávou přímo k nim. Ralphovy biokomponenty nedokázaly analyzovat tvora, a tak mu musel stačit jeho zrak.

Spatřil obyčejnou krysu, která žadonila o kousek jídla. "Ralph má sýr, maličká." Vytáhl ho opět z kapsy a ulomil menší kousek. "Ralph musí něco nechat Zimě," šeptal omluvným tónem. Krysa snědla svůj sýr a vyskočila Ralphovi na dlaň.
"Krysa chce jít s námi?" celý nadšený vstal a kývl si pro sebe hlavou. Poté se rozhlédl po okolí a do nepoškozené části tváře ho příjemně hřálo slunce. Udělal několik kroků, když se jeho nohy ponořily do barevných podzimních listů. Konečně na to přišel.

"Ralph ti bude říkat Podzim."