,,Můžu tě doprovodit domů?"
,,Klidně."
Zase jsi se usmál. Své oči si zabodl do těch mých, modrých.
,,Máš krásné oči."
,,Děkuji."
Červenala jsem se. Co jsem to bláznila?
,,Máš stejně hnědé vlasy jako já, a přesto je máš krásnější."
,,Ale di. Lhát se nemá. I ty je máš krásné. A navíc, jsou to jen vlasy."
Vážně si hodnotil i moje vlasy? Proboha proč?
,,To už je tady?"
,,Ano. Uvidíme se zítra. Pa."
Byl jsi zklamaný. Jen jsi tam tak stál. Byl jsi smutný.
,,J-jo, jasně, pa Abi."
,,Pa Sethe."
Vážně jsi byl nervózní?
JE LEEST
Proč já?
Kort verhaalNeměli jsme se stěhovat. Nic by se nezměnilo. Můj život by se nezměnil. Ale změnil se. Ty, ty jsi ho změnil. Ani nevíš jak.
