Posednutí

Únos

Pohled Wen

----------------------

Byla jsem u sebe ve vagónu a přemýšlela o tom co řekl Allistor. To přece nemůže být pravda... Můj miláček.. Seděla jsem na podlaze opřená o zeď vagónu, když v tom jsem uslyšela kroky před dveřmi. Najednou zhasla světla.

"Tady je..."

Kdo to sakra je?! Najednou mě to vzalo ruce a nohy a zavázalo oči a pusu. Vzpírala jsem se.. ale nepomohlo. Hodily mě do nějakého.. dá se říct kočáru mezi bedny a já nevěděla co se děje.. Asi dvě hodiny jsem tam seděla a čekala co se bude dít. Asi po další hodině mě chytli za ruce a odvlekli mě do nějaké stodoly.

Pohled Tessy

-------------------

"Kde je Wen? Dlouho jsem jí neviděla..."

Allistor se na mě podíval.

"Neviděl jsem ji..."

Začala jsem si dělat starosti... Přišel za mnou ředitel Cirkusu Oliver Kirkland.

"Tesso kde je Wen.. za hodinu máme vystupovat a ona nikde.."

"Já nevím.. už jsem jí tři hodiny neviděla.. jdu se ještě podívat do jejího vagónu."

Rychle jsem utíkala k vagónu Wen.

"Wen si tam?.. Wen!.."

Otevřela jsem dveře... byla tam tma. Nic jsem neviděla. Allistor šel se mnou a magií nějak rozsvítil. Jediné co tam bylo, byly její roztomilé kostýmy na představení. Modrý a červený a k tomu nachystané gumičky a balerínky. Viděla jsem ještě řasenku, ale to bylo asi tak všechno.. Přišel do vagónu ředitel a začal se vyptávat.

"Kde je moje malé zlatíčko? Máme vystupovat a ona s tebou Tesso máte být hřeb večera... No jo... jenže jestli se neobjeví, nevím co budu dělat a navíc-"

Ředitel se najednou zarazil a zhluboka nasál nějaký pach.

"Co to je sakra...za nechutný pach?!..fuj.. "

Allistor se na mě nechápavě podíval.

"Já nic necítím..."

Taky jsem nic necítila. Najednou se ve dveřích objevil mladík s rty trochu od krve a s očima černýma jak uhel, které měli bílé zorničky. Měl na sobě tmavé oblečení a rohy, které mu trčely z hlavy.

"Hledáte někoho?"

Ředitel se na něj podíval.

"A co ty tu chceš ty stvůro?"

"Jen... ta maličká co tu byla.. byla roztomilá, když se vzpírala a snažila dostat pryč."

"Co si udělal Wen?!"

"Jen ji máme u sebe a hrajeme si.."

Ta nechutná stvůra se sadisticky poušklíbla a ředitelovi akorát zaskřípaly zuby hněvem.
"Cos jí udělal?!"

"Zatím nic..ale proto, abych vám tu vykládal o té malé tu nejsem.. přišel jsem si pro dalšího."

Najednou se podíval na Allistora.

"Chybíš svému bratrovi.."

Rozešel se pomalu za ním a Allistor šel dozadu.

"Víš... bude lepší kdyby jsi šel se mnou... třeba by malému blonďákovi bylo líp. Sténá bolestí a prosí aby jsme přestali... a umírá.. umírá sice pomalu. Ale je jisté že mu nezbývá moc času. Má tak pět dnů než ho to úplně zabije.. Docela mě baví dívat se jak slábne.."

Allistorovi začaly padat slzy. Ta nestvůra ho chytla pod krkem a přirazila ke zdi. Nemohla jsem se ani pohnout. Najednou se tam.. zjevil Tony?! Co tu sakra dělá? Ta zrůda se na něj otočila.

"Hledám Wen.."



Pohled Wen

----------------

Najednou jsem ucítila zahřátí u srdce...

"Co to bylo?.."

Cítila jsem se krásně... Ale proč? Začala jsem si dělat naděje, že to možná bylo něco ohledně Tonyho.. Začala jsem brečet. Tekly mi slzy a já jsem se nemohla ani pohnout. Cítila jsem se nepohodlně. Byl jsem svázaná provazem a tekly mi po tváři slané slzy.

"Tony.. chybíš mi hrozně moc! Chci tě zpět! Tony..Tony miluju tě!!"

Z ničeho nic za mnou přišli jakési dvě ohavné stvůry. Jedna byla malá holka z dlouhým jazyk a ten druhý měl celou pusu od krve a černé vlasy, které mu padaly do obličeje. To malá holka za mnou přišla blíž a utřela mi slzu. Podívala se mi do očí a chytla mě silně pod krkem.

"Chybí ti? Chybí ti ten tvůj Španěl? Co kdyby jsme si s ním trochu pohráli hm?! No nebylo by to super.."

Jejími nehty mi přejela po krku až do krve. Neudržela jsem se a plivla jsem jí do obličeje. Najednou se ve mě vzbudila něco temného, díky čemu provaz praskl a tlaková vlna odhodila ty nestvůry pryč. Rychle jsem se zvedla a utíkala pryč.

Utíkala jsem asi čtvrt hodiny a další třičtvrtě hodiny jsem šla rychlým tempem. Nade mnou byla obloha plná hvězd. Občas jsem koukla nahoru abych se trochu uklidnila. Měla jsem na sobě kalhoty a košily, kterou jsem měla tak ráda, i když byla bílé barvy. Abych vám to ujasnila. Miluju modrou a ráda nosím černou nebo červenou. Jenže od té doby co jsem přišla o Tonyho, nosila jsem černé věci. Když jsem přišla jsem do cirkusu dostala jsem tuto bílou košili. Na límci je napsáno "Antonio". Ředitel mi řekl, že tu kdysi pracoval a tahle košile je jeho. Pak odešel a našel si mě, a já se tu po pěti letech ukázala a když jsem se o něm jednou zmínila... stalo se tohle.

Asi po další hodině mě začaly bolet nohy.. sedla jsem si na takový velký kmen co byl u cesty a koukala na hvězdy. Z ničeho nic jsem uviděla postavu muže.

"Kdo je to?..."

Zeptala jsem se.

"Snad mě nepoznáváš?"

Tony?.. byl to vážně on?.. Rozešla jsem se proti postavě, která se ke mě blížila. Přišel ke mě a.. byl to vážně on.. chytl mi dlaně do svých rukou a podíval se mi do očí. Jeho olivově zelená barva očí mě začala uklidňovat, ale zároveň mi vehnala slzy do očí.

"Víš... od té doby co jsem zapomněl... jsem.. neměl ani páru o tom co se z tebe stalo za ještě hezčí seňoritu. A.. chtěl bych se ti omluvit za to, že jsem si nevzpomenul dřív. Asi už víš o té černovlásce... hledal jsem někoho, protože mi chyběl kus něčeho v životě, ale.. nemohl jsem ten kousek najít a-"

Nenechala jsem ho to doříct. Rychle jsem se mu vrhla kolem krku a začala brečet.Tony mě vzal do náruče jako malou a obejmul mě.

"Tony hrozně moc si mi chyběl! Miláčku můj milovaný!! Už o tebe nechci nikdy přijít! Tak moc mě to bolelo!! Te amo! Te amo Antonio!!"
"Te Amo Mi Amore"
Podívala jsem se mu do očí a on se usmál. Pohladila jsem ho po vlasech a Tony mě políbil.

Asi za hodinu jsme byli u cirkusu. Když mě Tessa uviděla, přišla rychle za mnou.

"Měla jsem o tebe starost! Kde si byla?..

"Unesli mě nějaké zrůdy... ale.."

"Ale?"

"Asi umím černou magii.."

Tessa se zarazila.

"Hlavně že si v pořádku."

"Jsem ráda, že jsem tady s tebou Tony..."

"Já taky Chica."

---------------------------------------------------------------------------------------