Pohled Arthura
---------------------
Byl jsem zavřený v pokoji.
"Allistore... kde si..."
Najednou mi trochu chyběl. Vzpomněl jsem si jak zapomněl. Uplně na všechny... dlouho mu trvalo než si mě, Luiho a Dylana vybavil... jenže.. si vybavil jen nás. Protože jsme byli s ním...ale ostatní zmizeli... nikoho kromě nás si nepamatoval. Jak pošetilé... myslet si, že mě obejme a pohladí po vlasech jako malého. Naivní děcko... nic víc jsem nebyl... A to jsem věřil, že aspoň rodina mi zůstane... no... posral jsem si to, když jsem na ně začal útočit.. ale.. byla to.. pomsta? Asi ano... za to co mi dělali jako malému.. Začínám si uvědomovat jak mně musí nenávidět. Najednou do pokoje vešla jedna z těch zrůd a začala mně odvlékat pryč. Všiml jsem si fotky na jeho nočním stolku. Byli... jsme tam všichni. Všichni bratři jako rodina. Pousmál jsem se a dveře od pokoje se zavřely.
Pohled Luiho
-------------------
"Zase binec... Dylane! To si po sobě neumíš uklidit?!"
"Hned tam jdu!.."
Sedl jsem si na gauč. Všiml jsem si fotky na komodě. Achjo.. co asi teď dělají? Ti dva mi trochu chybí... Co se dá dělat. Kdybychom byli spolu... zase jako rodina...
"Jsem tu ty Ire!"
"Ukliď si to po sobě...."
"Děje se něco?"
"Ne ne... nic mi není.."
"Taky mi chybí.. "
Dylan se na mě usmál. Obejmul mě a poplácal po zádech.
"Bude to cajk! Zase se uvidíme."
Usmál jsem se na něj.
"A teď si to po sobě ukliď!"
"Neboj neboj mami :D"
"Mami? Chceš abych se choval jako máma?"
"Nene dobrý!"
Začali jsme se oba dva smát. Dylan to po sobě uklidil a šel do pokoje. Já jsem se opět posadil na gauč a vzal do ruky fotku.
"Idioti... chybíte mi."
Pohled Allistora
----------------------
Ležel jsem na posteli a přemýšlel nad různými věcmi. Najednou za mnou přišla Tessa a přitulila se ke mně. Začali se mi vybavovat vzpomínky na ty idioty co mám někde po světě. Dylan a Lui.... Arthur.. musím mu pomoct i kdyby mně to mělo stát život. Bože.. ale.. Co Tessa a Wen? Bude jim smutno...Nějak je vezmu s sebou. Ale... musím vymyslet jak. Chybíte mi... Bratři.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
YOU ARE READING
Posednutí
Horror"Allistore....." Držel mě pod krkem a mě se dýchalo čím dál hůř. "A-Allistore.... přestaň... se chovat.." Pomalu jsem zavíral oči... Najednou mě pustil na zem a pak už jsem jen cítil, jak mě někam vleče..
