Old New Girl (1D)

4.

,,Ahoj holky." pozdraví nás s úsměvem jakmile vstoupíme do jejich šatny a hned nás jdou obejmout. Tedy, až na Nialla, kterému zrovna Lou, jejich maskérka o které jsem někde četla, upravuje vlasy.

,,Tak co Char jak se máš ?" zajímá se hned Harry a pro mě se nějak až podezřele usmívá. 

,,Jo mám se moc dobře. A co vy ? Když jste teď ty mega hvězdy ?" zasměje se.

,,To víš, kdo umí ten umí." uchechtne se Zayn.

,,Koukám, že jsi pořád stejnej egoista." prootčím očima.

,,Jo je to s ním strašný." příkývne se zasmáním Liam.

,,No a co škola ? Ještě studujete ne ?" opět se zajímá a tak jim vysvětlujeme jak to se školou máme.

,,Takže už máte všechny zkoušky za sebou. Páni gratulujeme." pokýve uznale hlavou Liam.

,,Děkujeme." obě se usmějeme.

,,Tak Nialle hotovo. Kluci potřebujete ještě něco ode mě ?" optá se Lou.

,,Asi ne Lou, děkujeme." odpoví jí Louis.

,.,Dobře tak já musím jet,mějte se hezky a ať vám koncert víjde." usměje se a s klukama si vymění pusy na tvář než vezme kabelku a míří si to ke dveřím. 

,,Jo a holky bohužel dnes pospíchám ,ale snad se ještě potkáme." mile věnuje úsměvy i nám.

,,Snad, tak ahoj." mávnem na ní, ona nám rozlučení oplatí a poté opustí šatnu.

,,Ahoj Char, ještě jednou." pousměje se Niall a na přivítanou jí obejme. Po chvilce se odtáhnou a on přistoupí ke mně.

,,Ahoj." kupodivu se  na mě usměje a vtáhne si mě do obětí. Štastně se nechám zabalit do jeho náručí a užívám si i tu malou chvilku v jeho přítomnosti. Nechápu, že jsem sem nechtěla jít,tohle jsem prostě potřebovala. Když se odtáhneme nastane tady takové,možná trochu trapné ticho. My na sebe jen koukáme a všichni ostatní nejspíše taky koukají na nás dva.

,,Ehm, Char pojď mi ti to tady ukážeme." řekne nakonec Liam a spolu s Louisem, Zaynem, Harrym a Char se odsud velmi nenápadně odplíží. trapné ticho mezi náma tu pokračuje až to nevydržím a musím to prolomit.

,,Ehm, tak jak se máš ?" zeptám se tou nejohranější frází, která mě napadne. 

,,To myslíš vážně ? Vidíme se po čtyřech letech, po tom co jsi jen tak zmizela a nechala mi jenom pitomej dopis a ty se zeptáš jak se mám ?" pozvedne obočím a trochu zvýší hlas. Já věděla že bude naštvanej.

,,Nialle já........" začnu, ale vlastně nevím co říct.

,,Ty co ? Víš jak jsem se cítil ? Volal jsem ti, psal a nic pak jsem jenom našel jeden debilní dopis. Nechtěl jsem to vytahovat, fakt nechtěl jenže já prostě nemůžu.Musím vědět proč jsi to udělala. Já sakra myslel, že jsi mě milovala, protože já tebe jo,ale očividně jsem ti nestál ani za to se semnou rozloučit." už není naštvaný,spíše možná smutný. S povzdechem si sedne na menší sedačku, která zde je.

,,Promin,že jsem předtím trochu zvýšil hlas,ale já prostě chci vědět jedinou věc. proč ? To ti na mě opravdu vůbec nezáleželo nebo ?" koukne na mě a jeho hlas už je zase celkem v normální rovině. 

,,Tak to nebylo Nialle." zakroutím hlavou a sednu si vedle něj.

,,A jak to teda bylo ?" zajímá se.

,,Nebylo to tak, že bych tě nemilovala a proto jsem odjela bez jedinýho slova. Naopak. věděla jsem,že by mě loučení s tebou bolelo ještě mnohem víc. Nezvládla bych to Nialle, prostě nezvládla. Vím,že to k tobě nebylo fér,ale pro mě to bylo sakra těžký už takhle, ani si nedovedeš představit kolik dní jsem probrečela. Pormin, omlouvám se,ale já to prostě nemohla udělat jinak." všechno se mu snažím vysvětlit a když si vzpomenu na tu dobu slzy se mi začnou hrnout do očí. Jo fakt dospělý Sam. Musím nad sebou v duchu protočit očima.

,,To jsem nevěděl,ale.......mohla jsi mi říct všechno,ale ty jsi nic neřekla,prostě nic. Jak dlouho jsi věděla, že se s mámou stěhujete ?" zajímá se dál zatímco mi stále kouká do očí ve, kterých s opět začínám pomalu a jistě utápět.

,,Asi půl roku." šeptnu. 

,,Ale proč jsi mi nic neřekla ? Vždyt jsme byli spolu, nějak, nějak by jsme to zvádli." 

,,A jak ? Měli by jsme vztah na dálku ? Nialle ty víš,že by to nefungovalo a já ti to nechtěla říkat. Nechtěla jsem si kazit ten čas s tebou a taky jsem nechtěla, aby jsi se trápil i ty. Promin, nebylo to vůči tobě nejlepší,ale snaž se mě pochopit. Byla jsem zvyklá se stěhovat, ale tohle bylo poprvý co jsem musela opustit někoho koho jsem vážně milovala. Já chápu, že mi to asi jen tak neodpustíš, ale jsem ráda,že jsem ti to alespoň mohla vysvětlit. Asi bude nejlepší když teď půjdu." zamrkám abych zahnala slzy a chystám se zvednout,jenže mě zastaví jeho ruka na mém zápěstí a než se naděju ocitám se v jeho obětí. Fajn lhala bych kdybych řekla, že mě to nepřekvapilo,ale dost příjemně. 

,,Nechci aby jsi někam chodila. Já....vlastně to docela chápu. Jsem rád, že jsi mi to vysvětlila. Myslím,že vbue nejlepší na to zkusit zapomenout a být zase dobří přátelé, jako tenkrát." usměje se poté co se odtáhneme.

,,Jo souhlasím. Jsem ráda, že tě zase vidím Ni." usměju se i já.

,,Jo to já taky." přikývne. V tom se rozrazí dveře a dovntiř vlítne zbytek naší famílie, kteří nadšeně poskakují.

,,Nechcete mi říct,že jste celou dobu poslouchali za dveřma že ne ?" zamračím se.

,,Možná, ale to je teď jedno. Hlavní, je že jste si vše vysvětlili a teď můžeme 
být zase ta nejlepší parta ever jako kdysi." vypískne trošku zženštilým hlasem Loui a skočí k nám na gauč následován všemi ostatními. Samozřejmě se začneme smát jako magoři.

Fakt mi chyběli, jsem ráda, že jsou zase tady opravdu jsem. Snad už bude všechno jenom dobrý...

Ahojky všichni. Tak doufám že máte z dílu, alespoň malou radost. Prosím o voltes a komentiky. Niki<3

Q: Kdo tady kouká na Robinsonův ostrov ? Komu z finálové trojky jste fandili ?
A: Já fandila Martinovi, takže super :))