Life with vampire!? | CZ✔️ (Probíhá korekce)

2. kapitola

Nikko - normálně
Shiro - tučně

Až mě pustil tak jsem z té uličky div nevyběhl. Kurva teď ví o mé orientaci. Už to vidím jak se mi zítra ve škole budou všichni smát. Shira se dost bojím. Bojím se  toho v jakém smyslu má to, že si se mnou pohraje.
Dorazil jsem k sobě do bytu, odhodil bágl a šel si dát něco malého k snědku. Dobrý je, že si kupuji naráz víc jogurtů, jinak bych byl pořád v obchodě. Vím že jogurt není moc jidlo co tě zasytí, ale jako taková svačinka dobrý ne? Dal jsem si jahodový. Miluju jahody. Začal jsem jíst a u toho jsem přemýšlel, ale najednou se bytem rozezvonil zvonek....

Doma jsem přemýšlel jestli mi vůbec stojí kvůli jeho krvi prozradit kdo jsem. Nakonec jsem se rozhodl, že stojí a také jsem si vymyslel 2 základní pravidla. A jestli je poruší, tak dostane trest. A i kdyby s nimi nesouhlasil nemá jinou možnost. Kdykoliv si ho můžu odchytnout a napít se. Lidi jsou tak slabý stvoření.
Takže ty 2 pravidla zní takhle
První pravidlo je že nesmí nikomu říct kdo jsem, což si pěkně pohlídám
A za druhé svou krev mi umožní kdykoliv já budu chtít. Hehe taková moje krevní banka.
A jestli s tím nebude souhlasit tak mu to nějak jasně vysvětlím. To musím ještě domyslet. "Jo to by šlo" Zamumlal jsem si pro sebe a vydal se k němu s výherní úsměvem.
Už se nemůžu dočkat na tu jeho krev. Ptáte se jak jsem si zjistil jeho adresu? Jednoduše přes moje tajné zdroje. Každý upír má nějaké zdroje, aby mohl špehovat lidi.

Když jsem k němu dorazil a on otevřel dveře tak jsem ho prstem natlačil zpátky do jeho bytu, nohou jsem zavřel dveře a jeho namáčkl na zeď. Jeho myšlenky byli zmatené a někdy i k smíchu, ale smích jsem v sobě držel a na něj se díval chladným pohledem. "Co-co tu chceš?" Vysoukal ze sebe. Já se nad tím jen ironicky uchechtl a svou hlavou jsem se mu přiblížil k uchu. Jemně sebou zatřásl, jak můj dech mu dopadal na krk. "Od teď jsi moje banka krve." Zašeptal jsem mu do ucha, on se znovu zatřásl a chtěl se z mého pevného sevření vymanit, ale to už jsem se rychle dostal k jeho krku, rukama si podržel jeho hlavu a svými ostrými špičáky se mu zakousl do krku. Má tu nejlepší krev, kterou jsem kdy měl.
Vypil jsem zhruba půl litru jeho krve, to už pomalu začal slábnout, tak jsem se od něj odtáhl, pustil mu hlavu, ale jednou rukou jsem ho stále mačkal ke zdi. Tou druhou jsem si utřel přebytečnou krev, která mi tekla z koutku rtů a podíval se na něj hrozícím úšklebkem. V jeho obličeji pohrával strach a jeho myšlenky byli asi takové: Chce pryč, s tímhle monstrem tady nebude a tak dále.
Uchechtl jsem se a on se na mě nechápavě podíval. "Máš srandovní myšlenky." Uchechtl jsem se znovu nad tím jeho obličejem. "Co-Cože ty umíš číst myšlenky a-a jsi upír, já chci pryč." Zaskuhral. Teď byl doslova zmatený a já se nad tím v duchu šíleně smál, ale navenek jsem si nechal zase chladný výraz. "Od teď jsi můj." Opět jsem mu zašeptal do ucha. "Ne to teda nejsem." Zavrčel a opět se chtěl vymanit z mého sevření. Jenže já ho chytl za krk a nadzvedl, takže visel ve vzduchu.  Začal se dusit. "Už nikdy na mě nevrč jasné?" Zase kývl tak jsem mu vrazil docela silnou facku. "Kolikrát ti ještě budu muset říkat, že chci slyšet slova?"
"Už nikdy na tebe nebudu vrčet." Zachrčel. Pustil jsem ho a on se skácel k zemi a mnul si krk. Dřepl jsem si k němu a on se na mě podíval s hrůzou v očích. "Takže ti řeknu nějaká ty pravidla, aby bylo jasno. Takže zaprvé jestli někomu řekneš co jsem zač, tak tě zabiju a věř mi, že dost bolestivě a za druhé tvoji krev mi budeš umožňovat kdy já budu chtít a jestli budeš odporovat tak tě potrestám ano?"
"A-ano." Usmál jsem na něj, když tak jednoduše souhlasil a díval se mu do očí i když jsem se plně věnoval zase jeho myšlenkám. Byli pořad dost zmatené, ale prý se mi poddá, ale ještě to má moc hluboko v mysli.
"To děláš dobře, že se mi poddáš, nemáš jinou možnost a teď běž i mě něco nachystat k jídlu." Zmateně kývl a šel do kuchyně.....

Kývl jsem a rychle se vydal do kuchyně a tam jsem začal něco chystat. Moc mi to nešlo, jelikož se mi dost třepali ruce a ta bolest na tom krku byla nesnesitelná. Moc jsem nedával pozor co dělám a věnoval jsem se svým myšlenkám, takže není divu když jsem se řízl nožem, kterým jsem rozkrajoval rohlík. Začal mi z toho téct proud krve. Najednou jsem ucítil jak mi železný stisk drží rameno a skoro okamžitě jsem se ocitl v tváří tvář Shirovi, který se hladově díval teď už na moji zakrvácenou ruku. Vystrašeně jsem se na něj podíval, on mi chytl ruku a namáčkl mě na linku až jsem se nemohl vůbec hýbat. Začal mi slízávat krev z mé ruky. Já se na to jen vystrašeně díval a nebyl jsem schopen slova.
Tohle je hrozné. Nemám proti němu žádnou šanci se ubránit. Jsem dost zmatený, že on je upír a vůbec že upíří existují. 

Jakmile jsem ucítil jeho vůni krve tak mi hned došlo, že se řízl jelikož se mu dost třepali ruce a on nedával pozor co dělá. Vše jsem vyčetl z jeho myšlenek. Tak jsem upíří rychlostí vběhl do koupelny, našel obvaz a dezinfekci a vběhl k němu. Mezitím se jeho ruka zbarvila do ruda. Tak jsem ho čapl za rameno a otočil si ho k sobě. On se na mě jen vystrašeně díval. Jakmile jsem zpozoroval tu krev tak se mi oči zbarvili do ruda a toho ještě víc vyděsilo. Chytl jsem jeho ruku, namáčkl ho na linku, aby mi nikam neutekl, jelikož to chtel udělat, sice nevim jak jelikož mi on nikdy nemá sanci utéct.
Začaljsem mu jazykem slízávat krev z ruky. A když na ní nezbyla ani kapka krve, tak jsem mu ji strčil pod studenou vodu, aby mu z toho přestala téct krev. Potom jsem mu ji utřel do utěrky, která tam ležela a začal mu ji dezinfikovat. On tam jen sykal bolestí jak se mu dezinfekce dostala do rány. Až jsem uznal, že je ta rána na dlani dost vydezinfikoval,ž byla dost hluboká tak jsem mu ji začal obvazovat. Větší nemehlo jsem neviděl. Až jsem měl hotovo tak jsem se mu koukl do očí. On mi pohled oplácel. Nadzvedl jsem jedno obočí a on si to uvědomil.
"J-Jo díky." Zakoktal a přerušil oční kontakt. "Teď dodělej to co jsi začal ty nemehlo." Uchechtl jsem se a šel do obýváku. Jak vím kde je? Všiml jsem si ho když jsem běžel do koupelny. Sedl jsem si na šedou pohovku, vlastně to měl vše tak pěkně zřízené. Hlavně do šedobílé barvy, hezká kombinace. Pustil jsem si televizi a koukal jsem se na nějaký naučný pořad i když jsem se zase za chvilku začal věnovat jeho myšlenkám.