Šance na lepší život I

31. kapitola - Obřad

„Bellatrix," řekl Voldemort a kývl směrem k profesorce. „Tady profesorka jistě ocení tvou společnost." Lestrangeová se jen zle zašklebila a pevně chytila profesorku za látku jejího hábitu, aby se nemohla ani hnout. Poté jí přiložila svou hůlku ke krku, aby ji mohla usmrtit ihned, jak dá její pán znamení.

„Severusi," vyzval ho Voldemort a lektvarista udělal pár kroků dopředu. „Když jste se slečnou Peregrinovou takoví přátelé, jistě ti nebude vadit, že to budeš právě ty, kdo sebere její slzu," ušklíbl se Voldemort. Alma se zachvěla. Snape jen přikývl a stoupl si vedle profesorky tak, aby stále viděla na ymbryny. Černovláska zpozorovala, jak vytáhl z kapsy hábitu malou lahvičku. Alma ho propalovala naléhavým pohledem, ale muž se díval pod sebe a nevěnoval jí jediný pohled. „Vypadá to," pronesl černokněžník táhle, „že vás ani ten starý blázen nezachrání."

„Na tom nezáleží," šeptla profesorka a hrdě zvedla hlavu.

„Nebojte se," řekl Voldemort, když vystupoval dopředu před své smrtijedy, „už za pár dní se připojíte k vašim rodičům," řekl zle.

„Po dlouhé době se konečně uskuteční to, co jsem si přál tak dlouho," řekl pyšně Voldemort. Bylo očividné, jakou radost z toho  má. Alma se na něj podívala nenávistným pohledem. „Vy," pokynul smrtijedům, kteří stáli za ymbrynami, „sešlete na tyto ženy ve stejnou dobu smrtící kletbu. A tady slečně Peregrinové nezbyde nic jiného, než pro nás jednu slzu uronit," rozesmál se zle. Nejde tomu zabránit, pomyslela si profesorka. I kdyby se snažila sebevíc a držela své emoce na uzdě, jak nejlépe by mohla, nedokázala by tomu zabránit. „A až bude po všem, slečna Peregrinová zde zůstane a bude naším hostem."Alma věděla, co to znamená. Mučení, ponižování a nakonec smrt. A Alma rozhodně nechtěla dopadnout takto. Vybavili se jí Longbottomovi, kteří díky mučení Bellatrix Lestrangeové skončili v Nemocnici svatého Munga. Vypadalo to, že si i Snape uvědomil, co všechno je v sázce, jelikož se na ni po dlouhé době podíval. Oba profesoři si navzájem hleděli do očí a Almě připadalo, jakoby se zastavil čas. Ani jeden z nich nemusel promluvit jediné slovo, aby si dokonale rozuměli. Nebyli přátelé, ale byli spojenci a to profesorce stačilo k tomu, aby se na lektvaristu pousmála. Od té doby, co ho proklínala na každém kroku, změkla, pomyslela si v duchu. Nakonec na tom vlastně nezáleží. Černovláska se zhluboka nadechla a zavřela oči. Navždy budeme jen krev a prach

„Deset," začal odpočítávat Voldemort a bývalá bystrozorka otevřela oči. Pohled měla zabodnutý do jednoho keře s omamně vonícími poupaty.

„Co to máš tati?"

„To jsou speciální hodinky, Almo."

„Devět." Profesorka nenápadně sáhla do jedné z kapes své sukně. Ruku měla zatnutou v pěst a dlouhé nehty jí nepříjemně tlačily do dlaně.

„A proč jsou tak speciální."

„Dokáží zastavit čas přesně na pět minut."

„Opravdu? Jak je to možné?"

„Osm." Alma nahmatala své hodinky a pomalu je vytahovala z kapsy. Ledový kov profesorku nepříjemně chladil.

„Tvá matka ti vyprávěla o tom jak jsou slzy ymbryn cenné, jak po nich všichni touží. Nejcennější je ale jen jeden druh slzy. Je to druh, který vzniká při úplném zhroucení ymbryny. Je to slza, která vznikne, když je jiná ymbryna zabita."

„Sedm." Podařilo se jí je vytáhnout, nenápadně je schovala do jedné dlaně a pevně je sevřela.

„V těch hodinách je ta slza?"