Ale vy jste rusák

3 0 0
                                    

Polina ze mě sundala hadičky a odpoutala mě od lehátka. Normálně bych nejspíš vstala a utekla.. Ale neměla jsem na to síly. ,,Nech nás tu o samotě, Polino", zvolal a mladá žena, která mě před chvílí provedla nepopsatelnou bolestí se odebrala pryč. Jen jsem tam ležela a tupě zírala před sebe. Rusák ke mně přistoupil blíž. ,,Mám dotaz", vydala jsem bolestivě ze sebe. ,,Tak si ho nech, nejdřív ti všechno vysvětlím", odpověděl a klekl si před lehátko. Měla jsem docela strach. Popravdě... Pocit jménem 'strach' jsem poznala až když jsem potkala tohohle zatraceného rusáka. ,,Jsem Dimitri Alexandrov a dělám pro Hydru", začal. ,,Dimitri? Jak originální!" zasmála jsem se. ,,Co je sakra Hydra?", zamyslela jsem se po chvilce nahlas. ,,Ty taky nemáš nějak super jméno", odpověděl opovržlivě. ,,Ale lepší než vy", usmála jsem se. I když mě všechno neskutečně bolelo a zasmát se pro mě bylo v tu chvíli jako porodit, na zábavu jsem měla náladu vždy. ,,Hydra je celosvětová organizace, která dělá z lidí ohromné vojáky", řekl po chvíli ticha. ,,Myslím si, že nejsem vhodný adept na to stát se vojákem", odpověděla jsem. ,,Ten nejvhodnější", řekl a vstal. ,,Splňuješ všechny podmínky. Jsi silná, nebojíš se riskovat a nemáš co ztratit. A ještě k tomu jsi mladá, bude jednoduché tě dobře vycvičit", dodal. ,,Popsal jste mě celkem pěkně, ale nikdo se mě neptal, jestli chci dělat pro nějakou vraždící skupinku ruskejch zkrachovalců", odpověděla jsem zamyšleně. ,,Jen ti dáme důvod žít. A Hydra není žádná skupinka ruskejch zkrachovalců, je to německá organizace těch nejsilnějších vojáků", řekl. ,,Ale vy jste rusák", odpověděla jsem trochu provokativně. ,,V Hydře je spousta lidí z různejch zemí, ale ta organizace pochází z Německa", naštval se. ,,Stačí říct hned", pousmála jsem se. ,,Co se teda bude dít teď?", zeptala jsem se po chvilce ticha. ,,Vezmu tě do Ruska, kde tě naučíme používat tvoje nový schopnosti", odpověděl. ,,Schopnosti? Já mám nějaký schopnosti?", začala jsem se radovat. ,,Uklidni se a vstaň z toho lehátka", poručil mi a já tak udělala. Když jsem se postavila na nohy, měla jsem zvláštní pocit. Jako bych byla větší. Vždycky jsem byla malinká. 158 centimetrů, plochá jako prkno.. Podívala jsem se na svoje ruce. Byly... Silnější. Jako by tam najednou vyrostlo nějakých pár svalů. ,,Páni..", udivila jsem se nad svým novým tělem. Dimitri se potichu zasmál a vedl mě cestou do neznáma..

Fireshoter | Story of a too young hero. | CZWhere stories live. Discover now