Uncover | Martinus Gunnarsen

~Prolog~

Cassie vešla do dveří a všem se její krásou tajil dech. Pomalu se rozešla uličkou. Její dlouhá vlečka smetla okvětní lístky růží, které tam před chvílí rozházely družičky, na kraj. Působila klidně a vyrovnaně. Svatební kytici držela pevně, jako by to bylo záchranné lano, které ji drželo nad vodou, aby se neutopila.

Konečně stanula před oltářem. Kněz začal odříkávat všem dobře známý text. Cassie se trochu uvolnila a pohlédla na svého nastávajícího, který z ní nemohl spustit oči. Nechtěla jsem se na to dál dívat a tak jsem se otočila a tak jsem se rozhodla odejít. Zastavila mě však všemi očekávaná věta.

Naposledy jsem se tedy otočila a jestli do té doby bylo moje srdce celé, po tomto už rozhodně ne. Můj pohled přejel jeho dokonale padnoucí svatební oblek, který jsme jen několik dní zpátky vybírali spolu, a zastavil se na jeho obličeji. Na tváři mu zářil šťastný úsměv, který však tentokrát nepatřil mně. V tu chvíli jsem si opravdu přála jen to, abych to mohla být já. Abych mohla stát vedle něj v krásných bílých svatebních šatech, svou ruku schovanou v té jeho a s úsměvem na rtech odpovídat "Ano, beru."

Tak jsem tu po hodně dlouhé době s novým příběhem❤️ jsem opravdu ráda, že jsem se rozhodla vrátit k psaní, protože jsem si ani neuvědomila, jak moc mi chybělo 🥺 jak moc jste mi chyběli vy❤️ takže hrozně moc doufám, že se vám bude příběh líbit, protože já jsem z něj opravdu nadšená, tak snad to budete sdílet se mnou❤️
Tak snad u první kapitoly🥰
Xx🙊