Začalo to v McDonalds [Fanfikce 13+]

Úterý 13.2. - Nikdy nezapomenu na ten moment

"Pojďte dál!" pozval nás Dan dovnitř a my jsme vstoupili. Zeptala jse se kluků: "Vy už jste tu nějdy byli?" Tom se zasmál a řekl: "Měla by jsi začít více sledovat YouTube. Už jsme tu byli." Bylo to tu hezké. Černé zdi, pracovní stůl s počítačem, pohovka a poličky. "Ještě jsem musím něco přidat, je tu tak prázdno" ušklíbl se Dan a poškrábal se na hlavě. Chvíli tu bylo ticho, nikdo nic neříkal. Kluci seděli na pohovce, Dan stál u stolu s počítačem a já jsem pomalu chodila po pokoji a dívala jsem se, co všechno tu je. Mezitím jsem několikrát Dana přistihla, jak se na mě dívá. Promluvil na mě: "Emo, pojď za mnou prosím." V tom okamžiku Oly, Tom a Hendys začali zadržovat smích. Oly už to nevydržel a dostal záchvat smíchu. Dan si jich ale nevšímal a otevíral dveře ze studia do chodby, odkud jsme přicházeli. Nic jsem nenamítala a poslušně jsem šla za ním. V momentu, kdy Dan zabouchával dveře všichni kluci dostali hlučný záchvat smíchu. Přes zavřené dveře ale nebyl slyšet. Já a Dan jsme si hluboce zadívali do očí. Naklonil se nade mě, ale já jsem couvla. Naneštěstí za mnou byla zeď a já se o ni opřela. Pořád jsme si dívali do očí. Dan se usmál. Oba jsme zavřeli oči a já jen cítila, jak se ke mně přibližuje jeho teplý dech. Opřel se levou rukou o zeď, zatímco jsem ho držela za jeho pravou ruku. Už jsem cítila, jak se jeho rty dotýkají mých a najednou mi zazvonil mobil. Ustoupila jsem od Dana a začala si v duchu vyčítat, co to dělám. Podívala jsem se na mobil. Volala mi Natka. Neměla jsem náladu s ní mluvit, pořád jsem byla naštvaná kvůli včerejšku, ale abych neudělala stejnou chybu jako před chvílí, stiskla jsem tlačítko přijmout. Přiložila jsem si mobil k uchu a začala jsem poslouchat:
"Ahoj Emo, mrzí mě to pondělí, neměla jsem tě tam nechávat samotnou, snad mi odpustíš. Teď už ale musím jít, tak pa."
Zaraženě jsem se podívala na mobil, protože Naty ukončila hovor. Podívala jsem se na Dana, ten mi můj pohled opětoval. Vešla jsem zpět do studia. Kluci si povídali a smáli se, já jsem si sedla za nimi na pohovku. Zadívala jsem se na Dana. Byl smutný. Usmála jsem se na něj, aby se usmál taky a úsměv mi opětoval