Jen přátelé? || Byron Langley

Vlogmas 6.0

__

"Když se políbíte a cítíte se jako... konečně."

__

Robin Blue P.O.V.

Nedokážu přestat přemítání nad událostmi včerejšího večera v mé hlavě. Všechno to flirtování a pak ten moment ve vaně.

FLASHBACK

Převléknu se do plavek, ale těch normálně vhodných, nechci totiž mít nějaké, které toho ukazují až moc. 

"Jsem připravenáá!" zasměju se, když vstoupím do koupelny. Byron a Joe už jsou uvnitř, ale už tam není žádné místo pro mě. 

"A kam si mam sednout já?" zeptám se jich a stoupnu si za kameru. Oni tu mají i pomeranče a všechno!

"A dokonce tu i beze mě jíte?! Že se nestydíte," dodám a zavrtím hlavou.

"Můžeš i zasednout Byrona," povolí mi Joe, držíc další kameru v ruce. 
"Okay." 

Vlezu do vany jednou nohou a pak druhou a nakonec zaujmu místo mezi Byronovýma nohama. 

"Pohodlný?" zašeptá mi Byron do ucha.

"Moc. Dokonce cítím tvoje břišáky," odpovím mu s úsměvem a opřu se o jeho hrudník. 

OH MŮJ BOŽE.

Nejsem si jistá, jestli nedlužím Benovi padesát dolarů za koupel s Byronem... Ale to by se nemělo počítat, ne? 

"Voní to hezky, ale jinak pěkný mrhání vínem."
"To protože jsi pivní a vínovej fanoušek," protočí Joe očima a ve stejnou chvíli někdo zaklepe na dveře.

Ou, no jo. Josh má přijít. Jak jsem mohla zapomenout? 

"Můžeš dovnitř, je otevřeno!" zakřičí Joe směrem ke dveřím. Já jen upřu pohled na dveře a čekám na Joshův výraz, až přijde. A když přijde, tak se jeho ksichtění taky dočkám. 

Bože, jak jsem bez nich mohla vůbec žít?

"Čáááu!" vykřikne Joe, což mě znovu přivede do reality. 

"Co tu děláte?" zeptá se Josh a já se rozhodnu zavtipkovat. 

"Joshi, tohle si neměl vidět!" řeknu a doufám, že se Joe chytí a pomůže mi.

"Děláme vinnou koupel," odpoví Joe. Achjo, asi by to bylo nevhodný pro jeho kontext vhodnej pro batolata, dojde mi. 

"Áha," zamumlá Josh, když za sebou zavře dveře. V tu chvíli cítím, jak se Byronova ruka přesunula a najednou je na mém pase, což mě překvapí tak, až zalapám po dechu.

"Si v pohodě?" zašeptá Joe.
"Jop, jen jsem si vzpomněla, že musím zavolat režisérovi," zalžu. Už jsem mu volala a zítra musím přijít. 

Jaká škoda.

"Byrone, kde je tvá druhá ruka?" zeptá se Josh.

"Umm, někde dole, ztracená," odpoví mu Byron s klidem. Přeci jen je herec jako já, takže technicky můžu být v klidu. 

END OF FLASHBACK

"Slyšela si ty drby?" zeptá se mě Ben, jen co vejdu do haly a protočím nad ním očima.

"Jaký drby?" dělám, že nic, ale vím, že je teď v éteru spousta zpráv o tom, jak já a Byron spolu tajně chodíme a tak dál. 

"Vždyť víš... Byron a Robin sedící ve vaně, líbající se. Zbytek nevím, ale dlužíš mi páďo," řekne.

"Ne. Řekl si zamilovat, ne líbat. A technicky vzato jen flirtujeme," poukážu na pravdu.

"O co, že se dneska večer vykousnou," řekne Tom, když se k nám připojí v hale.

"Nejsem si jistá, co ty s tím máš společnýho, Tome," odseknu. Třeba když budu dělat protivnou, tak toho nechají.

"Vím, že se jenom snažíš odvést pozornost, ale jsme jako tvá matka, Dřív nebo později stejně na všechno příjdem."

Dřív nebo později, to mi vyhovuje. 

_

"Nezůstáváš na oběd?" zeptá se Tom, když dokončíme druhou půlku epizody. 

"Bude lepší, když si půjdu rovnou odpočinout," vysvětlím. Joe nebude zpátky dříve než pozdě v noci, což znamená, že budu mít znovu čas o samotě s Byronem.

Což je přesně to, co chci. 

"Nesnáším hraní," zamumlá Tom, když odchází. Chápu, mít za přátele herce a herečky může být někdy náročný, protože nikdy nevíš, jestli se jen chovají jako někdo jiný, nebo jsou sami sebou. A taky jsou to dobří lháři... Spousta lidí využívá svých hereckých schopností k manipulaci jinými. 

"Pro příště hodně štěstí!" zavolám ještě za ním a vydám se na druhou stranu ke svému autu, kterým odjedu zpět do loftu.

Hm, už chytám londýsnký slovíčka, super. 

Byron mi řekl, že chce pracovat na dvou písničkách dneska, když bude do sám. To mě nutí jet mnohem rychleji a naštěstí mě po cestě nikdo nechytí.

"Jsem zpět!" zavolám, když za sebou zavřu vchodové dveře. 

"Špunte," slyším někoho zamumlat.

Heh?

"Jakej byl tvůj den? Líbí se ti, co ti mamka dala?" jdu za tím zvukem až k Byronovu pokoji. 

Leží na jeho posteli, spí. Na jedné straně postele má knihu a na druhé počítač. Dojdu tiše k jeho posteli, dám mu na otevřenou stránku záložku a zavřenou knihu odložím na noční stolek. Potom vezmu notebook, pauznu běžící film a zaklapnu ho položím vedle postele. 

"Robin?" leknu se, nečekajíc, že na mě promluví.

"Jo, já," zašeptám. On se opře o svou ruku a podívá se na mě. 

"Přitulíš se?" navrhne s širokým úsměvem. 

Můj bože. 

"Jseš si jistej?" zeptám se, což ho rozesměje.
"Jo a teď pojď sem," rozevře pro mě náruč a já cítím, jak se začínám červenat. 
Někdo, kdokoliv, prosím pomozte mi.
A když se nakloním, Byron si sedne a natáhne svou ruku k mému obličeji s jeho hlavou u mé. 
Není mezi námi skoro žádné místo. Mohla bych jen pohnout hlavou a znamenalo by to pusu.

"Co děláš?" zašeptám.
"Líbám tě."
"Eh, c-" umlčí mě tím, že natiskne své rty na mé. 
A ne zrovna něžně. 
Svou druhou ruku omotá kolem mého pasu, čímž mě stáhne s sebou dolů a přitiskne mě blíž. Jednou rukou se tedy opírám o postel, zatímco druhá mi putuje jeho vlasy. 
"Sakra," vydechne proti mým rtům, odtáhne se a přesune na můj krk. 

"Byrone, počkej," promluvím a nutím sama sebe, abych ho od sebe odtáhla a posadila se. 

"Co je?" diví se.

"Co to do čerta děláme?"
"Bavíme se."

__

Autor: authorm02