Our secret love |Marvy| short story ✔️

Chat 1

Celý příběh je věnován mame_radi_kovyho . :)
Pomohla mi s tímto příběhem, takže pokud ji nesledujete tady nebo na instagramu, běžte to napravit!
Ps: Má super edity. :)

Martin

  Uběhlo pár dní od mého setkání s Kovym. Nic zajímavého se nedělo.
  Seděl jsem na posteli se sluchátky v uších a pohledem z okna přemýšlejíc nad dalším příběhem na wattpad.
  V tu chvíli mi bliklo upozornění. Zpráva na instagramu. Podíval jsem se, kdo mi napsal. Jmenoval se Karel_Burito (A/N neptejte se, jak mě to napadlo!:D)

Karel_Burito: Ahoj, teď jsem dočetl tvé fanfikce a jsou naprosto skvělé! Miluju je! 💙

Já: Ahoj? Jsem rád, že se ti mé příběhy líbí. 😊

Karel_Burito: Líbí je slavé slovo! Stal se ze mě závislák! 😆

Já: Pardon! Ale větší dávku nedostaneš! 😂

Karel_Burito: Co?! To mi nemůžeš udělat! 😱😭

Já: Chceš se vsadit? 😉

Karel_Burito: Ne! To je v pohodě!

Já: Ok. 😂 Odkud jsi?

Karel_Burito: Já? No... narodil jsem se v Pardubicích. Momentálně bydlím v Praze. 🌆 Ty?

Já: Taky z Prahy. Tak to se někdy můžem potkat, ne? 😂

Karel_Burito: Někdy, možná...

Já: Napsal jsem něco špatně?

Karel_Burito: Ne, nic. V pořádku. Kolik ti je? 😁

Já: 18. Tobě? 😊

Karel_Burito: Mě je 21. 😂

Já: Jako Kovymu! Máte toho tolik společného! 😁😁

Karel_Burito: Jo a co? 🙄

Já: Tak oba jste z Pardubic a teď bydlíte v Praze. Jste stejně starý. A máte rádi kafe. :D

Karel_Burito: Co to kafe? Jak můžeš vědět, jesli ho piju? 🤔

Já: Normálně, kafe je život. A jednadvacetiletý člověk by bez něho jen tak nepřežil. 😉

Karel_Burito: Pravda. Už musím jít! Ahoj!

Já: Čus!

Karel_Burito: Neboj, napíšu ti. 😊💙

Já: Však já se nebojím! 😂

Karel_Burito: Jen aby. 😏

Zobrazeno

Celý stále trochu zmatený jsem koukal na naše zprávy přemýšlejíc nad osobou na druhém konci konverzace.
  Kdybych tehdy věděl, kdo to byl, reagoval bych stejně? Nejspíš ne.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Kája/Kovy

Dlouho jsem hledal, kdo byl ten kluk na booktour. Nevím proč, ale nemohl jsem ho dostat z hlavy.
  Ty jeho oči. Ten úsměv. Nešlo to. Ať jsem se snažil sebe víc.
   Nakonec jsem na něho narazil náhodou na instagramu, když jsem projížděl #kovy. Hned jsem najel na jeho profil. Byl to on! Usmál jsem se pro sebe a přemýšlel, co teď.
  Nemůžu mu napsat jako Kovy, to by nešlo. Co takhle nějaká fp? Pomooc. Nakonec jsem se rozhodl, že si o něm něco najdu. Napsal jsem do googlu jeho jméno. Vyjel mi jeho instagram a nějaký wattpad profil. Podíval jsem se na profilovku a hned ho poznal.
  Podíval jsem se, zda něco nenapsal. Bingo! Počkat... Mavy? Cože? Nenene! To mi to celé komplikuje! Co teď? Už vím, přečtu si to a pak mu na instagram napíšu před svůj starý, náhradní a nepoužívaný účet!
  Čtení mi zabralo celkem dlouho, ale řeknu Vám, stálo to za to! Ten kluk má talent! Už chápu ty holky, co se s ním fotili.
  Najel jsem na instagram a palcem kroužil okolo tlačítka ,poslat zprávu'. Nakonec jsem na ni klikl a napsal mu.
  Chvíli jsme si psali, ale já to musel ukončit. Co to sakra děláš? Je to tvůj fanoušek! Halóóó! To není normální! A ke všemu mu to pálí. Co když zjistí kdo jsi? Máš v plánu mu to někdy říct? Napsat mu, kdo jsi?
  Nevím, ale rozhodně toho nenecháp. I přesto, že vím co mohu ztratit. Protože si uvědomuji, co mohu získat. Lásku. A to je nejvíc, co člověk může mít.
  A mě to za to stojí.

Eeeeh... Jestli to bude číst jeden z nich, tak se asi zabiju. :D
Máme tu Kovyho pohled. :•)
Snad se líbí! A komu ne, ať si prdel políbí! :D

Vaše mátová shiperka. 👭👫👬