Let's play girl (Jungkook fanfikce)

11.

Jungkook:„Tohle nechci." řekl a já se od něj odtáhla, abych mu viděla do očí. Byla jsem už jen ve spodním prádle a zrovna jsem mu chtěla sundat tričko, když mě zastavil.

El:„Co se děje? Cítím, že to chceš." řekla jsem nedočkavě a dotkla se jeho boků pod tričkem, ale on mě zase chytil za ruce a dotáhl je od svého těla. Cítila jsem se trapně. Teď jsem tady já ta nadržená , cítím se, jako bych ho chtěla snad znásilnit.

Jungkook:„Jak to všechno víš?" zeptal se. Pokrčila jsem rameny. V hlavě už jsem si vymyslela lež.

El:„Dozvěděla jsem se to od Frey, řekl jí to Jimin. Je to snad špatné? Neměli mi to říkat?" 

Jungkook:„Ne to ne, jsem docela rád, že už to víš, ale proč děláš tohle?"

El:„Co?" Podíval se na moje skoro nahé tělo.

Jungkook:„Ty si myslíš, že chci vždy od holek jen sex, že? Je to moje chyba, nechal jsem lidi, aby si to mysleli. "

El:„No to si o tobě nemyslím, jen ti chci pomoct. Vím, že všichni o tobě ve škole říkají, že jsi místní playboy a lamač dívčích srdcí, ale já tomu nevěřím. Myslím, že i ty dokážeš milovat." řekla jsem s klidem a natáhla jsem se rukou po jeho tváři, ale chytil mě pevně za ruku a zastavil ji v dalším pohybu.

Jungkook:„Máš pravdu. Dokážu milovat, ale nemyslím, že se známe už na tolik, aby jsme spolu mohli zažít sex. Nechci být první. Však víš, zasloužíš si lepšího." 

El:„Kdo říkal, že jsi první." řekla jsem a vybavila jsem si tu strašnou vzpomínku.

Jungkook:„Cože? Kdo?.....Kdo? Byl tvůj první?"Nikdy jsem o tom nebyla připravená mluvit, minule jsem mu nic neřekla, ani se na nic takového neptal. Ale z mění to hodně, když mu to řeknu?

El:„Moji rodiče jsou skoro pořád pryč, jak víš. A já byla vždycky sama, ale nebylo tomu vždycky tak. Když jsem byla malá, našla jsem si kamaráda. Bydlel vedle nás, než se odstěhovali. Tedy myslela jsem si, že to byl kamarád. Byl všechno, co jsem si mohla přát. Oporou a takovou dětskou láskou, ale jak jsme tak dospívali. Zjistila jsem, že nejsme jen přátelé. Začali jsme se milovat, více poznávat. Jenže on moji lásku spíše zneužíval. A jednou mě ožral. Věřila jsem mu, já blbec." řekla jsem a těžce jsem polkla. Začala jsem i brečet a studené slzy mi stékali po tvářích a pár slz dopadlo na moji odhalenou kůži až mě zamrazilo.

Jungkook:„Nemusíš mi to říkat dál. Chápu, co se stalo dál. Promiň, že jsem se na to ptal." řekl a přitáhl si mě do objetí.

El:„Promiň, že brečím. Nestává se to obvykle." řekla jsem stále přimáčknutá k jeho hrudi. Teplo které z něj sálalo mě uklidňovalo.

Jungkook:„Neomlouvej se. Víš, jaké je moje přání?"

El:„Co? Splním ti ho, protože jsi vyhrál, tak si ho zasloužíš."

Jungkook:„Chci, spát vedle tebe v hřejivém objetí a zapomenout na svět venku. Na svět plný nebezpečí a nenávisti." Musela jsem se usmát. Vzpomněla jsem si totiž na tu noc, kdy se vkradl ke mě do pokoje. Byl taky často sám a nenáviděl samotu stejně, jako já.

El:„Dobře."

Jungkook:„Ale nejprve se budeš muset obléct, jinak bych mohl udělat něco zvrhlého."

Pustil mě a já se zvedla, když jsem se šla převléct, stále jsem cítila jeho pohled na zádech.

Leželi jsme společně v ložnici mých rodičů. Stejně tady nikdy nespali. Jen možná jednou. Ani už s nepamatuji, kdy se naposledy ukázali doma. Jungkook mě objímal zezadu a jeho dlouhá a silná paže mě objímala kolem pasu.

Jungkook:„Už spi, víš, že jsem si řekli, že nebudeme myslet na nic hrozného." zašeptal a mě přeběhl mráz po zádech.

El:„Ale já nechci spát. Chci si hrát." řekla jsem, jako malé dítě. Jungkook se zasmál.

Ale já se vymanila z jeho objetí a otočila jsem ho na záda. Sedla jsem si na něj a dívala se na něj dolů. I v té tmě jsem viděla jeho usmívající se rty a jeho zářivé oči.

Jungkook:„Vážně jsi nadrženější než všichni moji kamarádi, které znám. Nejsi ty chlap El?"

El:„Budu chlap jestli chceš." řekla jsem sarkasticky a on se zase zasmál. Ale jeho úsměv zmizel, když jsem mu začala kroužit po jeho stále ztvrdlém penisu. Přivřel oči. Líbilo se mu to a mě se líbilo, že jsem ho měla takhle pod sebou. Tak zranitelného.

Jungkook:„Zahráváš si z ohněm El." řekl a snažil se nevydat žádný povzdech z rozkoše, kterou cítil.

El:„Moc ráda si hraju s ohněm." odpověděla jsem mu do ucha, když jsem se k němu sklonila. Pak jsem se přiblížila k jeho rtům a dotkla se jich. Nejprve jemně a pak když mi začal polibky oplácet líbali jsme se dychtivě a vášnivě. Začal mi zase sundávat tričko a já jsem svlékla jeho.

Jungkook:„Začala jsi hrát El. Už není cesty zpět." řekl a tentokrát si mě položil pod sebe on. Ani jsem nestihla zaprotestovat a znovu mě políbil. Chtěla jsem už víc a tak jsem se natáhla po jeho penisu. Když jsem ho chytila a hladila. Začal sténat mezi polibky. Nasměrovala jsem ho a čekala až začne.

Jungkook:„Mužu?" zeptal se. Přikývla jsem a hned mě celou naplnil. Bolelo to víc, než jsem si pamatovala, ale tehdy mou bolest odezněl alkohol. Bolest brzy pominula a začali jsme si to užívat. Stále mě při tom i líbal na krk a na prsa. A nejlepší část přišla když jsem vyvrcholila a on se mnou. Jeho tvář se zkřivila v rozkoši a vášni a pak jsem cítila jeho sperma na mém bříšku. Těžce jsme oddychovali, když na mě lehl a já objala kolem hrudi a přitiskla víc k sobě.

El:„To bylo úžasný." zašeptala jsem mu a on se usmál.

Jungkook:„To víš, nějaké zkušenosti už mám." řekl a pak se převalil zase vedle mě. Objal mě a stále mě nepouštěl.

Jungkook:„Sice tě moc neznám El, ale mám takový pocit, jako bych tě znal už několik let."řekl a já se usmála. Kdyby tak tušil, co se stalo. Jak je možné, že si to pamatuji jen já? A nebo se to opravdu nestalo? Moje myšlenky utichli, když jsme oba usnuli. Jeho klidný  dech mě uspal dokonale.