"Nemůžu tě ztratit. Nedokážu žít ve světě, kde ty neexistuješ. Kdo mi bude pomáhat s učením? Kdo mne bude učit všechny sporty, protože jsem v nich naprosto neschopný? Kdo mne bude každý den doprovázet ze školy? Kdo pro mne bude brácha?" Můj hlas se zlomil a ani jsem si nebyl jistý, zda jsi mi rozumněl.
Pouze si držel mou ruku a ztěžka dýchal. V tu chvíli jsem věděl, že tohle bude naše poslední rozloučení. Že už ti moc času nezbývá a nedokázal jsem si představit, že bych byl u toho, až odejdeš. Silně jsem tě objal a pokoj opustil.
Tvoji rodiče u toho byli. Já ne. Byl jsem moc velký slaboch.
Seděl jsem na židli naproti dveřím, co vedly do ony místnosti. Jen jsem na ně koukal, bez života. Protože jsem právě ztratil chlapce, co sdílel mou duši. Nebyla to žádná dívka, nebyl to člověk, ke kterému bych choval city, jako jsou v pohádkách. Bylo to obyčejné přátelství, které bylo silnější než kterákoliv jiná láska. Byl to náš druh lásky.
Bylo to dohlížení na toho druhého, když se chystal udělat nějakou kravinu. Byl to smích, který vyplňoval místnosti, když jsme si vzpomněli na nějakou starou příhodu. Byli jsme to my dva.
ČTEŠ
tomorrow // cz ✔️
Short Story"Tomorrow will be a better day" Unfortunately, you run out of tomorrows -cz shortstory- 1.st book from Blue series
