7

342 48 0
                                    

Chytl jsem tvou ruku a pevně ji stiskl. Jako bych snad chtěl, aby jsi alespoň něco cítil. Mé slzy dopadaly na nemocniční povlečení a ty jsi se i přes všechna zranění usmál.

"Nebreč." Zachraptěl jsi. Chtěl jsem být silný, pro tebe, ale nešlo to. Chtěl jsem ti říct, jak moc tě miluji, jak moc jsem vděčný za to, že jsi byl něco jako můj nevlastní bratr už od narození. Ale nevyšla ze mne ani hláska.

Cítil jsem, jak se mé srdce pomalu rozpadalo a přes slzy jsem tě už ani neviděl.

"Zítra to bude lepší." Vyšlo z mých úst.

Ale ty jsi mne svou reakcí překvapil. Zakroutil jsi hlavou a u toho se smutně, přesto statečně usmál.

"Ne."

tomorrow // cz ✔️Where stories live. Discover now