Animae fidelium

1.3

„Takže, jsme tady, můžeš si vylít své srdce," řekl Blaise, když se rozvalili na gauči v prefektské společné místnosti.

,,Než začnu, slib mi, že si ze mě nebudeš dělat srandu."

,,Víš, že to ti slíbit nemůžu," řekl a Draco se na něj skoro až bolestně podíval.

,,Prosím?"

,,Dobře, slibuji," zamumlal a začínal se bát toho, co se dozví. Draco nikdy nikoho o nic neprosil, takže pochopil, že je tohle opravdu vážná situace.

,,Asi začnu zpříma. Víš, jak jste ty a Grangerová tvrdili, že se mnou něco není v pořádku? Měli jste pravdu-"

,,Je to vážný?" skočil mu do povídání Blaise.

,,Celkem ano. Blaise, je tvoje matka smrtijedka?"

„Merlin, ne! Moje matka utekla do Austrálie, ale jsem radši, že je zbabělá, než aby byla jeho sluhou."

„No, jak víš, tak mí rodiče jsou."

„Ano, přestal jsem k Vám jezdit, když jsi mi to řekl. Víš, že jej nesnáším. Jak někdo může být takový magor?!" rozčílil se Blaise, který stále netušil, kam tenhle rozhovor povede.

„Otec mě celé léto přemlouval ať se k nim přidám. Matka se mu to snažila vymluvit, ale bylo to ještě horší."

„Cože? To nemůžeš! Merlin, řekni mi, že jsi to neudělal!" vykřikl Blaise a než stihl Draco cokoliv říct, chytil jej za ruku a vyhrnul mu rukáv.

„Hele, já vím, že se někdy chovám jako pitomec a že jsem jednu chvíli otce doslova uctíval, ale abych pravdu řekl, nechci to udělat. Můj otec je příšerný a bojím se, aby něco neudělal matce. Je schopný úplně všeho! Je jen otázkou času, než mě kontaktuje," řekl Draco a podíval se na Blaise s otázkou v očích.

„Hej, nějak to vyřešíme. Zatím bych to neřešil, až ti napíše, dojdeme za Brumbálem, nebo se poradíme s Grangerovou, prostě něco! Nenechám tě přijmout znamení," povzbudil jej Blaise.

„Díky, Blaisei. Jsi fakt kámoš," řekl a poplácal jej po zádech.

„Za nic, jen nechápu proč bych se ti měl smát," řekl nechápavě Blaise, když si vzpomněl, jak jej Draco na začátku prosil.

„No, to se týká spíše té druhé části."

„Jaké druhé části?" zeptal se nechápavě.

„Jde o Grangerovou," začal Draco a Blaise se na něj šokovaně podíval.

„Co?"

„Nemůžu ji dostat z hlavy! Šílím z toho!"

„To víme. Je tak nesnesitelně otravná a irituje tě i tím, že dýchá, ale ve skutečnosti se s ní rád pošťuchuješ, protože jí to myslí a je tvým rovnocenným soupeřem. To není nic nového."

„Ne, teď je to jiné. Od té nehody ji nejspíš vnímám trochu jinak, jestli mi rozumíš."

„U Merlinových svatých vousů! Ty jsi se do ní zamiloval!" vykřikl šokovaně a byl rád, že sedí, protože tohle by s ním seklo.

„Nebuď idiot, nemiluji jí, jen jsem uvažoval nad věcmi, které si říkal a vážně jsi měl pravdu. Stála by za hřích. Když jsem ji po tom výbuchu strhl na zem, tak jsem ji cítil. Byli jsme na sobě nalepení a já si nemohl pomoc, abych nemyslel na to, že takhle pode mnou leží za jiných okolností."

„No, já čumím. Co ti na tohle jako mám říct?"

„Já nevím! Jen jsem ti to všechno musel říct. Už se to ve mně pěkné nahromadilo."

„Hele, Grangerová je sice super a divil by ses jak moc je v některých situacích Zmijozel, no vážně, občas mám pocit, že ji klobouk špatně zařadil, ale zpět k věci. Dal bych od ní ruce pryč, pokud se chceš dožít konce šestého ročníku. Weasley s Potterem by tě zabili jen za tyhle myšlenky," řekl Blaise a pro změnu to byl on, kdo koho poplácal po zádech. Tímhle malým poblouzněním si nejspíš prošlo hodně kluků a on sám rozhodně nebyl výjimkou, ale teď byli přátele a on si rozhodně nemyslel, že je typ dívky, která spí se svými přáteli.

„Máš pravdu. Hlavně, jaká je asi tak pravděpodobnost, že bych se vyspal s Grangerovou? To je tak minus nekonečno."

„Přesně! Nechtěl jsem to vytahovat, ale když už jsi to řekl, tak souhlasím," ušklíbl se Blaise.

***

Aha, aha, hmmm, co to tady máme?! Jen, abych Vám potvrdila Draco slova - OPRAVDU DO NÍ NENÍ ZAMILOVANÝ........ZATÍM :D vaše názory s popřípadnými teoriemi dalšího vývoje s radostí přijímám <3